Vydání: 2005/8 Média na Slovensku, 14.2.2005, Autor: Jan Kastner

O čem je americký film Letec s 11 nominacemi na Oscara  

Jaký byl Howard Hughes filmař? Přiznám se, že při čtení některých současných novinových titulků jsem se za svou neznalost až zastyděl - „Byl majitelem nejneuvěřitelnějšího života od ukřižování Krista!“ či „Vystoupal až k nebi, skončil v pekle!“ I nedalo mi to, abych se nepodíval do psaných análů světové kinematografie. Ze „správných pozic“ napsané Dějiny filmu Georgese Sadoula (jediné, které u nás po roce 1948 směly oficiálně vyjít) nezmiňují Hughese ani jednou. Polistopadová Bertelsmannova Kronika filmu už není tak nemluvná, i když zde najdeme spíše několik pikantních zastavení na jeho životní pouti. Vybírám z nich dvě nejtypičtější. Rok 1930: Díky filmu Pekelní andělé, který Hughes režíroval i produkoval, se devatenáctiletá Jean Harlowová přes noc stala hvězdou. Rok 1943: Uvedení Hughesova netradičního westernu Psanec bylo zakázáno na základě protestů ženských a moralistických spolků, neboť prý znevažuje ženskou hrdost a ukazuje z tělesných půvabů Jane Russellové více, než se sluší.

Ale dost listování zažloutlými listy encyklopedií. Dívejme se na plátno. Kdo byl Howard Hughes podle snímku Letec Martina Scorseseho? Byl vším, čím si už v dětství umanul: letcem, filmařem i jedním z nejbohatších lidí na světě. S mladým Howardem se setkáváme v Hollywoodu roku 1927. Natáčí letecké drama z 1. světové války Pekelní andělé. A již z prvních záběrů je nám zřejmé, že máme co do činění s člověkem posedlým svou vizí. Chce natočit takový letecký film, který tady ještě nebyl. Pro natáčení sehnal největší soukromou vojenskou letku na světě a u šéfa konkurenčního studia Mayera si vysloužil posměch, když kromě svých dosud neslýchaných čtyřiadvaceti kamer chtěl půjčit ještě dvě jeho. V době, kdy film dokončil, se ovšem už o slovo hlasitě hlásí zvukový film. Hughes, posedlý touhou po dokonalosti, se rozhodne celý ten mimořádně nákladný film znovu přetočit se zvukem. Jeho výtvor nakonec spolykal na svou dobu rekordních 3,8 milionu dolarů. Hughes byl už ve dvaceti letech jako osiřelý dědic bohaté otcovy společnosti jedním z nejbohatších lidí planety. Kromě natáčení filmů se ovšem perfekcionalista Hughes zabýval i vývojem nových typů letadel a podnikáním v letectví, o němž byl přesvědčen, že mu patří budoucnost.

Na přelomu 30. a 40. let se Howard Hughes stává hollywoodskou legendou. Kromě dvou již zmíněných krásek, závislých na svém objeviteli, klade film větší důraz na jiné dvě, na kterých byl závislý zase Howard Hughes. S Katharine Hepburnovou žil tři roky a s Avou Gardnerovou se bouřlivě scházel a rozcházel celé dvacetiletí. A režisér Martin Scorsese, vášnivý znalec a milovník filmové historie, nyní vytváří s pověstným puntičkářstvím obraz dávno zašlé starosvětské slávy proslulé továrny na sny, ale i aviatického novátorství i tvrdého podnikatelského a politického střetávání.

Možná nečekaně, ale přesto, bych se u filmu Letec nebál zásadnějšího, byť zároveň lehce pokulhávajícího srovnání s jednou z největších legend světové kinematografie, s veledílem Orsona Wellse Občan Kane. Těch styčných bodů bychom našli více, než vymezený prostor umožňuje zveřejnit. Stejně jako tiskový magnát Kane patří i Hughes mezi nejbohatší a nejmocnější muže světa. Stejně jako má Kane své „poupátko“, má Hughes svoji krabičku s mýdlem. Stejně jako Kane je i Hughes vylíčením realizace amerického snu. A aby těch podobností čistě náhodných nebylo málo, scenárista Letce John Logan má za sebou televizní drama RKO 281 o natáčení právě Wellsova filmu filmů. I třicetiletý Leonardo DiCaprio ztvárňuje svého hrdinu ve více než dvacetiletém výseku jeho života. Jenže se píše rok 2005, a nikoliv 1941, kdy se zrodil Občan Kane. Kinematografie už došla někam jinam...

Jaký je tedy vlastně Letec film? Především je potěšitelné, že i český divák má možnost vytvořit si sám názor na snímek, o kterém se v současné době nejvíce mluví. A že má k dispozici i současně vycházející literární předlohu Charlese Highama Utajený život Howarda Hughese. Vyvstává před námi podivný osud jedné z výstředních osobností, která nezaměnitelně vyvstala uprostřed 20. století a které se rozhodně nezbavíme tím, že se ji budeme snažit nějak sterilně očistit (což je důležité zejména v souvislosti s tímto filmem) a zaškatulkovat. Pokud vás pronásleduje stále vtíravější pocit, že se naše planeta globalizuje a naše životy dostávají stále více stejný střih, ukazuje nám Letec nikoliv cestu, jak tomu uletět, ale co všechno se může skrývat pod zdánlivě nablýskaným atraktivním povrchem. Osobně mám sice raději filmy, které Martin Scorsese režíroval bez tak velkých finančních rozpočtů a které se diváka dotýkaly niterněji (Taxikář či Špinavé ulice), ale ty se také do našich kin nikdy nedostaly. Jedinou ukázkou „staré dobré“ tvorby tohoto dvaašedesátiletého tvůrce u nás je Zuřící býk, nedávno vrácený do naší distribuce v rámci Projektu 100. Ale režisérova schopnost sugestivně vyprávět příběh člověka posedlého svou vizí a tuto vizi navíc také ve filmu zobrazit, to je to, čím se Letec vznáší nad produkcí, která je obvyklou náplní současných kin.