Vydání: 2010/8 Lidové zvyky, 16.2.2010, Autor: Jan Paulas

Světelský oltář v Adamově, barokní hřbitov ve Střílkách, klášter Porta coeli v Předklášteří, Závišův kříž, Plečnikův kostel na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad a další církevní památky byly nově zařazeny na seznam národních kulturních památek. Učinila tak minulý týden česká vláda na návrh ministerstva kultury.

Na seznamu 38 nových národních kulturních památek (NKP) najdeme řadu církevních objektů a vzácných uměleckých děl. „Všechno jsou to památky mimořádného významu, žádná z nich není nějak vybočující,“ říká kunsthistorik Jan Royt a na otázku KT, kterou z nich přesto pokládá za největší perlu, dodává: „Pokud mám vybrat jednu, pak je to klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, protože jde o klenot ranně gotické architektury se vzácně dochovaným figurálním portálem. Ale mám radost i z drobných sakrálních staveb, které se na seznam dostaly a které patří ke skvostům lidové architektury – což je třeba kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi.“ Za evropskou barokní vzácnost bývá pokládán hřbitov v obci Střílky na Kroměřížsku. „Jde skutečně o jedinečný dochovaný barokní hřbitov s postavami andílků, které drží atributy světské marnosti (jako jsou kostky, hudební nástroje a jiné) a zároveň i symboly spásy. Ve Střílkách je dokonce dochována i barokní kaple a sochy andělů poukazujícími na dobrou a špatnou smrt,“ osvětluje výjimečnost památky Jan Royt. Barokní hřbitovy se od těch obyčejných liší především právě sochořskou výzdobou. „Na obvodní hřbitovní zdi se obvykle nacházejí i celé skupinky andělů či andílků, kteří drží nějaké atributy upomínají na konečnost života,“ dodává kunshistorik. Na seznamu nových památek najdeme ale i objekty vcelku nové. Patří mezi ně i kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze, jehož vznik někteří dosud pamatují. „Kostel byl vysvěcený v roce 1932, je tedy stejně starý jako já,“ říká jeden z pamětníků P. Václav Škach a podotýká, že jeho otec byl v tomto chrámu hned od začátku kostelníkem.„Když byla vypsaná soutěž na stavbu nového vinohradského kostela, pražští architekti se shodli, že nejpovolanějším mužem bude slovinský architekt Plečnik. Tatínek vyprávěl, že když se pak začalo stavět, byly peníze jen na třetinu kostela. Ale jak budova lezla ze země, darů přibývalo a chodily i velké částky,“ vzpomíná P. Václav Škach. Výjimečnost stavby potvrzuje i kunshistorik Jan Royt: „Je to zdařilý pokus o velmi moderní sakrální architekturu, která v sobě spojuje středomořskou a antickou tradici s domácím vývojem. Jde navíc o největší realizovanou Plečnikovu sakrální stavbu.“ Mezi NKP se dále zařadily dva premonstrátské kláštery – mužský v Želivě a ženský v Chotěšově, kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě či kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů. Novými kulturními skvosty jsou i vzácné umělecké předměty – například Světelský oltář (řezbářské dílo z 16. století zdobící kostele sv. Babory v jihomoravském Adamově), Závišův kříž (vzácná relikvie z vyšebrodského kláštera) či Přemyslovský kříž (unikátní jihlavská památka ze 14. století), který je jedinečný expresivním zobrazením Kristova utrpení. Kristus je zde navíc znázorněn nikoliv na kříži, ale na vidlici jako na Stromu života. V současné době je tato památka k vidění v expozici obrazárny Strahovského kláštera v Praze.

TŘI Výhody, ale i výzva

Zařazením na seznam NKP se nově vybraným stavbám a předmětům dostává zvláštní pozornosti i péče. Kromě snadnějšího získávání peněz na jejich opravy i údržbu (ze zvláštních zdrojů ministerstva kultury, jež jsou pro to vyčleněny) se zvýší také jejich ochrana. Do toho vkládá naděje i P. Pavel Baxant, emeritní farář v Karlových Varech v souvislosti s místním kostelem sv. Máří Magdaleny: „Nyní se budou snadněji shánět peníze na jeho opravu. V kostele třeba dlouhodobě praská klenba a to vyžaduje velmi odborné zásahy. Určitě nám to usnadní i cestu k předním odborníkům. Ale především to pomůže kostel ochránit, aby vedle něj nevyrostla stavba, jež by ho ohrožovala.“ V minulosti byla totiž v okolí kostela vybouraná zchátralá zástavba a dosud nebylo rozhodnuto, co vznikne na jejím místě. „Jde o to, aby novou stavbou kostel netrpěl. Myslím, že teď si už nikdo nedovolí postavit tam něco nevhodného,“ míní P. Baxant. Rovněž zařazení farního kostela sv. Jakuba Většího v Poličce mezi NKP přichází podle biskupského sekretáře Vojtěcha Macka z královehradeckého biskupství v pravý čas. „A to v době jeho probíhající generální opravy. V tomto případě oprava řeší i neblahé důsledky použití betonových materiálů při rekonstrukci v minulém století.“ Vedle lepší ochrany a snadnějšího přístupu k financím je nezanedbatelné i větší vážnost těchto objektů. „Zařazením do prestižní kategorie památek lze očekávat vyšší zájem turistů. Dost to ale záleží i na tom, jak majitel-správce objektu tuto skutečnost ´prodá´ a zajistí další život této památky nad rámec litugie,“ říká Vojtěch Macek. Dodává přitom, že u objektů zařazených na seznam UNESCO stoupla třeba v 90. letech minulého století návštěvnost až desetkát. „Nárůst zájmu o národní kulturní památky nebude sice tak dramatický, ale přesto se dá předpokládat.“

Barokní hřbitov ve Střílkách v okrese Kroměříž je jedinečnou památkou svého druhu z období baroka ve střední Evropě. Hřbitov se rozprostírá v horní části obce na vyvýšenině naproti kostelu. Je ohraničen masivní pískovcovou zdí. V letech 1730–43 ho nechal vystavět Antonín Amand Petřvaldský z Petřvaldu. Za autora je pokládán stavitel Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu. Dvouramenné schodiště vede na vstupní plošinu se sochou anděla smrti v nadživotní velikosti. V zadní části hřbitova stojí pohřební kaple. Hřbitov je vyzdoben sochami od Gottfrieda Fritsche (a jeho bratra). Sousoší na hřbitovní zdi znázorňují spásné ctnosti a světské neřesti i marnos- ti.

Kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed vesnice Kočí, čtyři kilometry od Chrudimi. Spolu s dřevěnou zvonicí a krytým mostem tvoří památkově chráněný objekt. Nachází se na vyvýšeném místě, jež je kolem dokola obehnáno mokřinou. Kostel byl založen roku 1397 (stavitelé byli bratři Lútkové). Zděná část odpovídá pozdně středověké době. Nad lodí kostela je dřevěný deskový strop a nad presbytářem se dochovala křížová klenba. Gotická dřevěná pětiboká zvonice navazuje na západní stěnu kostela a končí osmihranným jehlanem. Celý povrch zvonice je pokryt šindelem až úplně k zemi. Barokní dřevěný most je 18 metrů dlouhý a je chráněn sedlovou střechou. Slouží k překlenutí mokřiny.

Klášter Porta coeli (latinsky Brána nebes) je raně gotický klášter v Předklášteří u Tišnova. Poprvé je tento moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl založen pravděpodobně o tři roky dříve Konstancií Uherskou, vdovou po Přemyslu Otakaru I. Klášterní kostel byl vysvěcen roku 1239. Jde o trojlodní baziliku s příčnou lodí a protáhlým presbytářem. Západní stranu lodi zdobí výrazný portál francouzského typu. Architektonicky zajímavá je také křížová chodba s rajskou zahradou a kapitulní síň z let 1260 – 1270. Klášter byl roku 1782 za vlády Josefa II. zrušen a přeměněn na velkostatek. Původní účel kláštera byl obnoven až roku 1861 a po dalším zrušení komunisty opět v roce 1990.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze je nejvýznamnější českou sakrální stavbou 20. století. Když rychle rostoucím Vinohradům přestal stačit farní kostel sv. Ludmily, věnovalo městské zastupitelstvo pozemek pro stavbu nového kostela. V roce 1919 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil projekt slovinského architekta Josipa Plečnika. V letech 1928–32 vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirovaná starokřesťanskými vzory, ale i antickými chrámy. Zasvěcení Srdci Ježíšově má vyjádřit poděkování za dosažení samostatnosti a prosbu o ochranu naší vlasti. Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér.