Vydání: 2007/2 Křesťanská demokracie dnes a zítra, 9.1.2007, Autor: Jan Paulas

Koncem roku proběhlo v karlovarském hotelu Termal slavnostní vyhlášení soutěže Česko kreslí Ježíška, které se zúčastnily děti z celé republiky. Vítězem celonárodní soutěže se stala devítiletá Kateřina Burešová z Chvaletic, jejíž představa Ježíška nakonec nejvíc zaujala.

Na začátku celého projektu stála podle pořadatelů obava, že Ježíšek za dvacet třicet let zmizí z české kultury a bude nahrazen jinými pohádkovými bytostmi, jako je Santa Claus. Jak vůbec celá soutěž probíhala a kdo o vítězi rozhodoval? Na základě výzvy, kterou přinesla různá média (dětský televizní pořad Hřiště, rádio Impuls, časopisy Sluníčko, Mateřídouška, Méďa Pusík aj.) posílali lidé bez ohledu na věk výtvarný návrh své představy o podobě Ježíška. Je pochopitelné, že nejčastěji to byly děti – jejich kresby vznikaly i v rámci školní výuky. Návrh mohl být pouze jeden a mohl být zpracován libovolnou výtvarnou technikou. Pětičlenná porota, v níž usedl mj. i katolický teolog Josef Dolista či starosta obce Boží Dar Jan Horník, pak ze 30 tisíc došlých kreseb vybrala šest, které postoupily do finále. U jednotlivých návrhů se přitom nehodnotilo výtvarné provedení, ale námět či nápad, který by se pak dal výtvarně upravit k finálnímu použití do knihy, na pohlednice apod. O celkovém vítězi rozhodovali nakonec lidé formou SMS zpráv. Vítězný, již upravený obrázek Ježíška zachycuje blonďatého chlapečka s andělskými rysy. Souběžně se slavnostním vyhlášením vyšla i knížka Ježíškův celý rok, která přináší pohádkové příběhy s ježíškovskou tematikou. Pohádky napsal František Ber a ilustracemi doprovodil Stanislav Hájek.

POHÁDKOVÝ Ježíšek
Podívejme se blíže na samotnou knížku. Zlý kouzelník Mrakor, královna Větrule, hodní pomocníci netopýrek Pírek, Hvězdulky či Poštísko, skřítek Skákoš, škoditelé Bahňáci a Špindusové a mnohé další figurky v ní tvoří jakýsi Ježíškův svět, který nemá s betlémským příběhem či křesťanským pojetím Vánoc téměř nic společného – kromě Ježíškova jména a několik naznačených lidových zvyků (např. lidé na Štědrý den přinesou do chléva kravičce na přilepšenou náruč sena). Publicista Jaroslav Someš o knížce říká: „Ježíšek je zde stejnou pohádkovou bytostí jako obluda Všechnožrout nebo čaroděj Harvalos. Je to vlastně roubování Ježíška do světa, do něhož nepatří. I výtvarné pojetí odkazuje spíš k dětským obrázkovým knížkám americké provenience. Je samozřejmě otázkou, zda naše děti nejsou už všemi možnými komiksy, panenkami Barbie, počítačovými hrami či kreslenými televizními seriály ,zataženy‘ do jiného výtvarného cítění a zda je právě toto neosloví více než Ladovy obrázky. Ale na druhou stranu právě tímto kniha neplní poslání, které měli její autoři asi na mysli – vrátit dětem tradičního křesťanského Ježíška. Nejblíže k české vánoční tradici má poslední příběh O nejkrásnějším dárku, ale i tam se v ilustracích lesní zvířátka nebezpečně podobají Disneyho Sněhurce.“