Kříž versus půlměsíc
Vydání: 2005/21 Obraz světa a nás samých, 18.5.2005, Autor: Jaroslav Šebek
V poslední době se doslova roztrhl pytel s hollywoodskými velkofilmy s historickou tematikou. Po výpravných eposech o trojské válce, králi Artušovi a Alexandru Makedonském měl v těchto dnech českou premiéru i film Království nebeské, který si námět vzal z časů křížových tažení.
Jeho tvůrcem je ostřílená režisérská legenda Ridley Scott, který proslul již díky hororu Vetřelec, válečnému dramatu o problémech americké humanitární mise v Somálsku Černý jestřáb sestřelen nebo freskou ze starověkého Říma Gladiátor.
Jeho nejnovější snímek nás zavádí do konce 12. století, kdy se schylovalo k třetí křížové výpravě. Příběh se z velké části odehrává v Jeruzalémě, kde se mezi sebou sváří skupiny, které usilují o mír, s krvelačnými válečnými štváči. Takové téma je z filmařského hlediska velmi vděčné. Udatní hrdinové, odpudiví intrikáni, monumentální bojové scény a pochopitelně nezbytný milostný příběh - to všechno dává tvůrcům skvělou příležitost vytvořit akční a efektní podívanou. Některé filmové postavy jsou přitom historicky věrné, například zhýralý a neschopný Guy de Lusignan, jeruzalémský král Baldouin (umírající na lepru) či legendární sultán Saladin. Svůj historický základ mají i některé události, jako je třeba bitva u Hattínu v červenci 1187, kde bylo křižácké vojsko rozdrceno Saracény. Na své si tak přijdou zejména fandové monumentálních filmových scén v exotickém prostředí. Scott zároveň prokázal mistrovský cit pro detail a snažil se dodržet naprostou věrohodnost kostýmů i zbraní. V tomto směru nelze snímku nic vytknout.
Z CHALOUPKY DO CHALOUPKY
Poněkud problematičtější je však ústřední příběh hlavního hrdiny - francouzského kováře Bailana (v podání Olivera Blooma, známého z trilogie Pán prstenů). Ten se po smrti manželky a dítěte setkává se svým šlechtickým otcem, který ho vyzývá, aby převzal jeho dědictví ve Svaté zemi. Hned v úvodu tak můžeme „žasnout“ nad bleskovou proměnou venkovana, ohánějícího se hlavně perlíkem, v bojovníka bez bázně a hany, který v soubojích muže proti muži bravurně poráží elitu rytířstva. Svým šarmem navíc okouzlí královu sestru a po dramatických peripetiích se nakonec oba vracejí zpět do anonymity prosté chaloupky. Vedle toho se ještě Bailan stane moudrým ochráncem Jeruzaléma a vede hlubokomyslné úvahy o rytířském mravním kodexu. Zároveň se vymyká všem zažilým dobovým konvencím, až se zdá, že do drsného středověku spadl přímo z Marsu. Je tolerantní a odmítá fanatismus ve jménu víry. Od filmu však nečekejte příliš mnoho duchovních podnětů, ačkoli jeho název k tomu svádí. Všechny takové náznaky spolehlivě odplaví potoky krve, které se na vás po většinu času z plátna valí.
KOREKTNOST MÍSTO NAPĚTÍ
S rozpaky jsem však přemýšlel i nad obecnějším vyzněním filmu. V době, kdy jsme svědky konfliktů v muslimských státech (Irák, Afghánistán, palestinská území) a kdy Bílý dům v souvislosti s válkou proti terorismu mluví o „novém křížovém tažení“ proti říším zla, je určitě těžké ubránit se u takového tématu aktuálním vyzněním. Toho si byli od počátku vědomi i autoři snímku. Měl jsem však dojem, že se možná až přespříliš upnuli k dodržení politické korektnosti. Proto se zde při všech možných situacích kritizují náboženské války a muslimové jsou zde mnohdy prezentováni v lepším světle než křesťané. Je určitě chvályhodné, že dílo vyznívá jako vzkaz o potřebě mezikulturního dialogu. Avšak vlivem úzkostlivé snahy vyváženě prezentovat obě soupeřící strany schází filmu dramatičtější náboj, resp. navzdory dokonale ztvárněným bitevním scénám zde chybí vnitřní drama postav. Člověk chvílemi ani neví, komu má vlastně fandit. Je to zkrátka řemeslně velmi dobře natočený film, navíc o zajímavé době a jejích lidech, který nejspíš nikoho nepohorší, ale zároveň ani nestrhne a nenadchne.
Hodnocení: ***
Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články
