26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Kristus je dnes křižován na Ukrajině

12. 4. 2022

|
Tisk
|

Vydání: 2022/16 Velikonoce uprchlíků z Ukrajiny, 12.4.2022

„Prosím, abychom i uprostřed nenávisti a vraždění byli schopni milovat Boha a bližní a zůstat lidmi,“ vyzval arcibiskup Svjatoslav Ševčuk (uprostřed) po návštěvě u hromadných hrobů v Buči. Snímek UGCC


Ježíšovu trpícímu a křižovanému tělu přirovnávají představitelé církve Ukrajinu těchto dní. „Víme však, že Velikonoce nekončí utrpením, ale vzkříšením, které nás naplňuje nadějí,“ shrnul lucemburský kardinál Jean-Claude Hollerich.

Předseda Komise biskupů Evropské unie (COMECE) Hollerich se tak vyjádřil ve velikonočním poselství společně s předsedou Konference evropských církví (CEC) Christianem Kriegerem poté, co minulý týden oba navštívili hraniční přechod mezi Polskem a Ukrajinou v Dorohusku. „Příběh Kristova umučení a smrti je ozvěnou lidského utrpení a tragédií, které prožívají lidé v mnoha částech našeho světa – v neposlední řadě Ukrajinci ve své zemi a všude tam, kam je zavedly cesty exilu,“ napsali oba duchovní a vyzvali neustávat v modlitbě a úsilí o spravedlnost a smíření.

O „válečném šílenství, v němž opětovně křižujeme Krista,“ mluvil také papež František v kázání Květné neděle (viz str. 16). Předtím při generální audienci hovořil zase o ukrajinských obětech, „jejichž krev volá do nebe“ (viz str. 15).

Válka lidskosti se zlem

Odsouzení a výzvy zaznívají z mnoha dalších stran nově poté, co ukrajinské síly vytlačily ruské okupanty z Buči, Irpině, Hostomelu, Boroďanky a dalších míst a nacházejí zde hromadné hroby i nepohřbená těla zabitých civilistů, mnohdy se stopami mučení a znásilnění. Situaci podrobně popsala Celoukrajinská rada církví (VRCiRO) v prohlášení ze 6. dubna, kde vraždění ukrajinských civilistů a ničení obytných zón a infrastruktury označila za genocidu (text je i v angličtině dostupný na vrciro.org.ua) a vyzvala „každý stát na světě“ k jejímu uznání a k odsouzení „ruského nenávistného režimu“. „Nejde o ‚ukrajinskou krizi‘, dokonce ani o ‚ruskou válku proti Ukrajině‘, ale o válku lidskosti, mravních hodnot a ctnosti s koncentrovaným zlem,“ napsali zástupci církví na Ukrajině.

U masového hrobu v Buči odkrytého u tamního kostela sv. Ondřeje I., jehož snímky obletěly svět, se minulý čtvrtek modlil hlavní ukrajinský řeckokatolický arcibiskup Svjatoslav Ševčuk. „Ať dá Bůh odpočinutí duším svých nevinně zabitých služebníků. Kéž zachraňuje životy. Kéž osvobodí Ukrajinu od těchto zločinců, kteří přišli zabíjet, drancovat a ničit,“ pronesl arcibiskup, jak informoval zpravodajský web řeckokatolíků na Ukrajině ugcc.ua. A dodal, že se modlí i o dosažení spravedlnosti: „Nebude-li tento zločin odhalen a tento hřích odsouzen, může se opakovat,“ varoval Ševčuk.

Nazítří ve svém pravidelném videoposelství, které zveřejňuje denně od vypuknutí války, arcibiskup připojil: „Nad tímto hrobem jsem si při pohledu na ruce našich zavražděných bratrů a sester uvědomil důležitou věc: Milovat bližního znamená cítit se s ním spřízněný. Patříme k jednomu lidskému rodu. Kde oni odpočívají v hromadném hrobě, můžu ležet i já.“

Přímo v Buči se za mrtvé modlil také metropolita Epifanij – nejvyšší představitel Ukrajinské pravoslavné církve, jak uvádí agentura RISU. U hrobů sloužil bohoslužbu a požehnal přítomným ukrajinským vojákům. Daroval jim také ikony Bohorodičky a sv. Mikuláše Divotvůrce.

Ve Lvově na západní Ukrajině pak za přítomnosti katolických i pravoslavných duchovních, představitelů města a stovek místních obyvatel proběhla za oběti ruské agrese modlitební akce „Světlo paměti“. „Dnes Bůh pláče v každém z nás, protože Ukrajina jsme my, Ukrajina jsou stovky našich zabitých nevinných bratrů a sester. Prosíme Boha, aby je po těžkých chvílích utrpení a bolesti přijal do své náruče,“ řekl P. Pavlo Drozdyak, kaplan lvovské městské rady. Přítomní tu rozsvítili za zemřelé stovky svíček.

Druhá sanitka z Vatikánu

Za ukončení násilí na Ukrajině a za jeho oběti se modlí křesťané i v dalších zemích, zvláště ve farnostech, kde přijali ukrajinské uprchlíky. Například polský primas Wojciech Polak se k Ukrajině obracel při liturgii Květné neděle v severopolské vsi Rościnno u Poznaně. Útočiště tu našlo sedm desítek Ukrajinců. Po mši sv. místní komunita uspořádala pro své nové členy rodinný festival s hrami a drobnými dárky pro děti, primas pak běžencům daroval televizor s příjmem ukrajinských vysílacích programů – píše agentura KAI.

Nezapomíná ani papež František, který na Květnou neděli do Lvova poslal už druhou sanitku, opět ji řídí papežský almužník kardinál Konrad Krajewski. Vbrzku má pak do Kyjeva přicestovat šéf vatikánské diplomacie, arcibiskup Paul Gallagher.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou