26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Křesťanská radost ve všech jazycích

18. 4. 2017

|
Tisk
|

Velikonoční svátky letos spojily křesťany po celém světě – po třech letech se znovu sešel termín těchto pohyblivých svátků v západní i východní církvi. Každé společenství dodalo oslavám něco ze své jedinečnosti.

Vydání: 2017/16 Papež poprvé pokřtil Češku, 18.4.2017, Autor: Alena Scheinostová


Na Velký pátek prošlo několikatisícové mezinárodní procesí poutníků se zpěvem a modlitbami trasu po Via Dolorosa ve starém jeruzalémském městě, kudy podle tradice nesl Ježíš svůj kříž cestou na Golgotu. A jak je při této pouti – jejíž kořeny sahají až do 4. století – obvyklé, několik posledních zastavení se odehrává už v chrámě Božího hrobu, tedy na místě, kde byl Ježíš pochován. Důstojnost slavnosti podtrhla právě zrekonstruovaná edikula (kaple) Božího hrobu.
Zpravodajská televize France24 zde zastihla mj. dvaapadesátiletou poutnici z Egypta Samiru Halemovou, která sem přijela prosit o ochranu své rodiny. Egyptští křesťané žijí totiž po vražedném bombovém útoku z Květné neděle ve velkých obavách. „Loučit se s milovanými je velmi těžké, ale jsou to mučedníci. To, že jsou koptští křesťané ohrožováni a zabíjeni, jenom posiluje naši víru,“ prohlásila žena do televizního vysílání. Záběr pak ukázal v její ruce lísteček se jmény blízkých, které Samira na místě Ježíšovy mučednické smrti svěřila pod Boží záštitu.
Živé křížové cesty se v posledních letech stále více vracejí i do střední Evropy. Místy se na nich podílejí i ochotničtí, nebo dokonce profesionální herci. Přesto nejde jen o „představení“. „Každému, ať už účinkuje nebo se přijde podívat, křížová cesta hodně dá. Protože je velký rozdíl něco vidět, anebo si o tom jen číst,“ je přesvědčena Miroslava Martonová, která zorganizovala velkopáteční křížovou cestu s herci-dobrovolníky v ulicích slovenského Prešova, a dokonce zajistila její přenášení přes internet. Podle ní jde o další možnost evangelizace.
Několik tisíc diváků vydrželo sledovat pašijový příběh celé dvě hodiny jeho trvání – od Pilátova soudu před prešovskou radnicí až po Ježíšův pohřeb v městské Zahradě umenia. Slovenská tisková agentura TASR uvedla, že lidé děkovali hercům potleskem a netajili dojetí. „Velmi se zdůrazňuje Boží oběť, to, co Bůh udělal pro nás. Ale jako by se zlehčovala odpověď lidí, kteří na Boží lásku odpověděli odmítnutím, popliváním a ukřižováním. Takto si můžeme až bytostně uvědomit, co by se stalo, kdyby přišel Boží Syn mezi nás dnes. Zda bychom se zachovali stejně, nebo jinak,“ podotkl představitel prešovského Krista, student Ján Jendrichovský.
Utrpení Páně v ozvěně vietnamských písní
Kolem Ježíše Krista a jeho posledních prožitků na zemi se soustřeďuje rovněž jedinečná tradice vietnamských křesťanů. Katolická agentura CNA přinesla pojednání o rozjímavém pašijovém obřadu „Ngam Nguyen“, který vietnamské věřící provází celým postním obdobím až do Velikonoc. Autory starobylého obřadu jsou misionáři 16. a raného 17. století. Jak vysvětlil národní kaplan pro vietnamskou komunitu v Thajsku P. Anthony Le Duc, jezuitští misionáři se snažili hlásat evangelium tak, aby bylo místním lidem co nejbližší. Proto pro zvěst o Ježíšově ukřižování využili místní zpěvní tradici, do níž vložili katolické modlitby a texty Písma.
Obřad „Ngam“ je tak vlastně sérií patnácti meditací nad jednotlivými okamžiky Kristova utrpení. Na rozdíl od obvyklé křížové cesty však nejde o popis dějů, ale spíše o vhled do Ježíšova nitra. Způsob přednesu pak odpovídá tónovému charakteru vietnamštiny a předčítání meditací je vyhrazeno nejzkušenějším lektorům. Někdy mezi sebou farnosti soutěží, který lektor přednese „Ngam“ nejlépe. Mezi jednotlivé meditace je vždy vložen Otčenáš a deset Zdrávasů, celá liturgie tak trvá i dvě hodiny. „Obřad ukazuje tvořivé přizpůsobení liturgie místním poměrům a svědčí o dobré spolupráci zahraničních misionářů s místními věřícími, neboť tato tradice trvá po staletí,“ poukázal P. Le Duc.
Přijali jsme tentýž dar spásy
Velikonoční období nahrává i novodobým tradicím. Jednou takovou může být společný ekumenický obřad svěcení velikonočního ohně, který slavili na Bílou sobotu odpoledne katolíci, protestanti, evangelíci a pravoslavní ze švýcarského Fribourgu a okolí. „Tento oheň je silným symbolem naší touhy slavit společně Kristovo vzkříšení,“ okomentoval pro agenturu Cath.ch jeden z účastníků, pravoslavný křesťan Noël Ruffieux.
Asi stovka věřících se sešla na náměstí v centru města a po úvodních modlitbách nad plameny si navzájem vyměnili velikonoční přání radosti ze zmrtvýchvstalého Krista. „Všichni jsme přijali týž dar spásy. Jak bychom tedy mohli pokračovat v rozdělení? Aby naše naděje zářila, musíme ji sdílet bez bariér a mezí až k periferiím,“ vyjádřil se probošt katedrály ve Fribourgu P. Claude Ducarroz. Na konci ceremonie si lidé roznesli velikonoční světlo do svých farností a sborů, kde jím rozsvítili velikonoční ohně či paškály. Obřad chtějí opakovat zase o dalších společných Velikonocích, které připadnou na rok 2025.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou