Katolické Polsko v sekularizované Evropě
Vydání: 2004/3 Ekumenismus, 10.9.2004, Autor: Zbigniew Nosowski
Střetly se tak dva různé pohledy na mou vlast. Lidé zvenčí vidí jen plné
kostely při nedělních mších. Naproti tomu my doma dobře vidíme naše polské
hříchy a slabosti. Jakápak katolická země, stala-li se korupce obecně
tolerovaným prostředkem podnikání, kde lež a nepoctivost prostupují celou
společnost - školními dětmi počínaje a představiteli veřejné sféry konče.
KRIZE CÍRKVE BEZ KRIZE BOHA
Polsko nepochybně bylo a je
katolickou zemí. K víře se hlásí devadesát šest procent obyvatel, drtivá většina
z nich se deklaruje jako katolíci. Často se však zapomíná, že národnostně a
konfesijně jednolitou zemí se Polsko stalo až po roce 1945. Kolem padesáti
procent obyvatel navštěvuje pravidelně nedělní mši, i když poněkud paradoxní je,
že církevní statistiky uvádějí o deset až patnáct procent menší počet než
statistiky ostatní. Nejvíce zarážející však je, že se náboženská praxe Poláků
udržuje na stejné úrovni jako za časů komunismu. Polští věřící tak prokázali
podivuhodnou vyspělost, a pokud v první polovině devadesátých let klesla důvěra
k církvi jako k instituci, nijak to neoslabilo jejich praktikovanou víru.
POLSKO - NÁBOŽENSKÝ PRIMÁN EVROPY?
V Evropě existují země s
poměrně vysokou religiozitou (Malta, Rumunsko, Řecko, Island, Irsko), ale i země
značně sekularizované (Česko, území bývalé NDR). Ve srovnání s tím lze Polsko
považovat za jednoho z náboženských primánů Evropy (ne však jediného!). Evropa
totiž není tak sekularizovaná, jako je Polsko katolické... Pocit polské
výlučnosti je důsledkem porovnávání se s některými nejbližšími sousedy:
Běloruskem, bývalou NDR, Českem, za mořem Švédskem a Dánskem... Zejména však
západní hranice Polska je jakousi pomyslnou hranicí dvou náboženských kultur. Na
jedné straně Odry jsou polští katolíci hrdí na "svého" papeže, na druhé straně
zlaicizovaní východní Němci, stále slavící komunistický "Jugendweihe".
PROROCTVÍ CASANOVY?
V Polsku jsme si také v našich
poválečných dějinách ověřili, že víra se nemusí vylučovat s demokracií a
principy občanské společnosti. Navzdory různým obtížím u nás vzniká zajímavý
model vztahu mezi státem a církví. "Studená náboženská válka" z počátku
devadesátých let je už dávno minulostí. Avšak nejen to. Poslední výzkumy totiž
ukázaly, že náboženské vědomí posiluje i politickou angažovanost polských
občanů. Například účast praktikujících katolíků ve volbách do místních orgánů
byla téměř osmdesátiprocentní - celopolský průměr činil 45,5 procenta.Když
nedávno americký sociolog José Casanova psal o roli Polska v rámci Evropy,
použil tón téměř kazatelský: "Ať Polsko dokáže, že spojovat moderní dobu nutně
se sekularizací je omyl." Za sebe pouze dodávám: Možná, že katolické Polsko pak
bude i křesťanštější. Ale co s Evropou?
ZBIGNIEW NOSOWSKI(Autor je
šéfredaktorem měsíčníku Wiez.)
Polská religiozita se vyznačuje silnou mariánskou úctou.
Snímek Archiv KT
Sdílet článek na:Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
