26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Kardinál Duka: Byl to černý den mého mládí

25. 10. 2016

|
Tisk
|

Rekviem za oběti maďarského povstání v roce 1956 sloužil v neděli na Vyšehradě kardinál Dominik Duka.

Vydání: 2016/44 Zvony pro Sýrii zněly napříč světem, 25.10.2016, Autor: Tomáš Kutil



Připomněl přitom kardinála Józsefa Mindszentyho, který se jako vězeň nacismu a komunismu stal symbolem tohoto povstání. „V době maďarského povstání mi bylo 13 let. Nikdy nezapomenu, jak v nás tehdy informace z Rádia Svobodná Evropa živily naději na svobodu nejen sousedního národa, ale také na svobodu v naší zemi. Porážka povstání byla černým dnem mého mládí. Druhým Mnichovem pro mě nebyl 21. srpen 1968, protože jsem nikdy nevěřil v možnost návratu opravdové svobody pod praporem socialismu s lidskou tváří, ale maďarská porážka,“ dělí se kardinál Duka o vzpomínky staré přesně šedesát let.
Pozdější poznatky mu ale ukázaly, že porážka povstání, při kterém zemřelo přes tři tisíce lidí a statisíce Maďarů poté emigrovaly, byla jen prohranou bitvou. „V důsledku maďarských událostí došlo k otřesu komunistického hnutí v západní Evropě a velká část mládeže dala marxistické levici sbohem,“ dodává český primas a vyzdvihuje úlohu maďarského kardinála Józsefa Mindszentyho při zápasu církve s komunistickou brutalitou.
Komunisté věznili tohoto kardinála od roku 1948. Propuštěn byl teprve během maďarského povstání. Ve veřejném rozhlasovém projevu Mindszenty poté vyzval k odporu vůči komunistickému režimu. Po porážce povstání se uchýlil na americké velvyslanectví v Budapešti, kde pak nuceně strávil 15 let v politickém azylu. Po dlouhém vyjednávání mu teprve v roce 1971 režim umožnil vycestovat do zahraničí. Zemřel v exilu a jeho ostatky se do vlasti vrátily až po pádu komunismu.
„Při sledování jeho pohřbu do krypty katedrály v Ostřihomi jsem poprvé cítil zadostiučinění za druhý Mnichov mého života,“ dodává kardinál Duka.
„Vedle Imreho Nagye nebo Pála Malétera je kardinál Mindszenty další nezpochybnitelnou ikonou maďarského povstání. Celý život byl konzistentní v odporu proti komunismu,“ potvrzuje historik Jaroslav Šebek.

Maďarské události podle něj ovlivnily v roce 1956 i situaci katolické církve v Československu. „Od jara 1956 tu probíhala destalinizace, která se projevila i mírným oslabením dozoru nad církvemi. Zrušen byl například Státní úřad pro věci církevní. Můžeme mluvit i o silném oživení náboženského života,“ říká historik. Ale dodává, že po potlačení maďarského povstání zavládl i mezi komunistickými politiky v Československu strach. „Kurz vůči církvím proto znovu přitvrdili,“ konstatuje Jaroslav Šebek.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou