Jak obstály školy v pandemii?
Vydání: 2021/24 Plzeňská katedrála se otvírá, 8.6.2021
Jak se církevní školy vypořádaly s distanční výukou způsobenou pandemií? To zjišťovali sociologové z České biskupské konference v rozsáhlém výzkumu a jeho výsledky zveřejnili v pondělí 7. června.
Ilustrační snímek Michael Bujnovský / Člověk a Víra
Podle odhadu České školní inspekce se během pandemie „ztratilo“ asi deset tisíc žáků základních a středních škol – neúčastnili se distanční výuky ani s nimi nebyly školy nijak v kontaktu. Z průzkumu ČBK vyplynulo, že církevní školy se snažily něčemu takovému zabránit. A podařilo se. Na celém území ČR evidují dětí, které vypadly z výuky, pouze 31, což je desetkrát méně než celorepublikový průměr (jde o 0,18 %, zatímco celorepublikově je to 1,13 %).
Řada dětí na církevních školách je přitom z vícečetných rodin, pro které bylo zajištění podmínek domácí výuky často na hranici sil. Podle biskupa Tomáše Holuba, který má v rámci ČBK na starosti církevní školství, pomohla podpora dalších lidí: „Církevní školy totiž fungují nejen jako poskytovatel státem povinných služeb, ale aktivně vytváří komunitu občansky aktivních lidí, kteří se vzájemně podporují a kterým není lhostejné, co se kolem nich děje.“
Nenahraditelné vztahy
Z dotazníku, který vyplnily všechny katolické i většina nekatolických církevních škol, dále vyplynulo, že online výuka ukázala odolnost a kreativitu učitelů, schopnost občanské společnosti podpořit vzdělávací sektor a nasazení rodičů doma. Postupně byl ve všech školách zaznamenán zvýšený zájem o jinak spíš okrajově využívané služby konzultací školních psychologů apod. V církevních školách, kde je většinou školní poradce, kaplan nebo psycholog standardní součástí učitelského sboru a s dětmi se zná, se právě tyto vztahy ukázaly jako nenahraditelná pomoc.
„Chtěl bych poděkovat všem ředitelům církevních škol za maximální snahu udržet nejen vysokou kvalitu výuky, ale právě i za jejich kreativitu, a rodinám za ochotu spolupracovat, i když ne všem vždy všechno vyhovovalo a musely dlouhodobě fungovat v podmínkách, které si někteří představitelé této země možná ani nedokážou představit,“ vzkazuje Jiří Vojáček, ředitel biskupského gymnázia v Hradci Králové. Spolu s ostatními řediteli a učiteli se ale shoduje v tom, že znovu by už distanční výuku zažít nechtěl. „Pedagogové si stěžovali hlavně na nejasnou budoucnost, přesycenost online aktivitami, vyčerpání a demotivaci žáků,“ potvrdila autorka průzkumu Kateřina Pulkrábková z odboru církevních dat ČBK.
Pomohli zřizovatelé
Nejen církevní školy se musely na distanční výuku náležitě připravit. „Vycházíme z toho technicky posíleni. Bohužel za to nemůžeme jako nesoukromé školy děkovat státu, ale zřizovatelům,“ upozornil biskup Holub na to, že školy musely vynaložit vlastní prostředky.
Některých církevních škol se týkala během pandemie i pracovní povinnost, šlo především o zdravotnické a sociální školy. Až 94 % studentů z těchto škol se zapojilo do pomoci ještě dříve, než jim pracovní povinnost byla nařízena. V sociálních zařízeních se z těchto škol zapojilo 82 % studentů, v nemocnicích 56 %.
Sociologové sbírali také informace o každoročně přijímaných uchazečích. Data ukazují, že zájem o církevní školy je v ČR násobně vyšší než reálný počet míst na školách. Na základní a mateřské školy se dostanou zhruba dvě třetiny uchazečů, na gymnázia dokonce jen třetina. „Církevní školy nabízejí kvalitu v kombinaci s lidským přístupem a jasnými pravidly, což je kombinace, která není pro jiné školy typická,“ říká k tomu Martin Čech, vedoucí sekce pro školy ČBK.
V ČR je celkem 5 654 základních, středních a vyšších odborných škol. Církevních je sto a tvoří tak 1,77 % ze všech škol. Mateřských škol je v ČR 5 304, církevních je 49 a tvoří zhruba jedno procento ze všech.
TOMÁŠ KUTIL, KAREL PUČELÍK
Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství
