Jak budeme zítra žít?
Vydání: 2004/12 Duchovní rozlišování, 6.9.2004, Autor: Antonín Hošťálek
V BRNĚ SE KONALO MEZINÁRODNÍ SYMPOZIUM O RODINĚZa účasti více než 220 delegátů z jedenácti zemí, mezi nimiž byla i početná sestava českých a moravských biskupů, se v Brně ve dnech 12. a 13. března konalo sympozium o manželství a rodině pod názvem "Jak budeme zítra žít? - Strategie podpory rodiny vzhledem k demografickému vývoji v Evropě". Sympozium konané v rámci Středoevropských katolických dnů organizovalo Národní centrum pro rodinu se sídlem v Brně. Spoluorganizátory byly biskupské konference Rakouska, Chorvatska a Maďarska.
Rodina představuje jeden z nejpalčivějších problémů dneška a zejména křesťanská společenství hledají cesty, jak zachránit plnohodnotnou rodinu. Současné společenské a kulturní trendy jí totiž nejsou příliš nakloněny. Akceptují nemanželské soužití a snižují důležitost manželství jako institutu zajišťujícího dlouhodobé monogamní soužití.
RODINA JE MÍSTEM RŮSTU
Josef Zeman, ředitel Národního centra pro rodinu, ve svém příspěvku uvedl, že naše současná diskuse o podpoře rodin s dětmi postrádá důležitý aspekt: nevěnuje pozornost významu rodiny. "Její význam se nezměnil ani pro jednotlivce, ani pro společnost. Rodina zůstává místem, kde se z dítěte nejspolehlivěji stává tvořivý a společenský člověk, kde se učí nesobecké lásce a spolupráci. Množí se negativní zprávy pouze o neúspěších a těžkostech, a tím se posiluje postoj nedůvěry k významu rodiny," uvedl Josef Zeman.
JUDr. Marie Boháčová, (Unie katolických žen) hovořila o našem Zákoně o rodině. I na něm se odrazila skutečnost, že obsah a vymezení pojmu rodiny a manželství jsou v dnešní, postmoderní době velmi rozmanité. Pod pojmem rodinné formy se v liberální společnosti rozumí rozmanité formy soužití lidí, z nichž jen určité procento lidí žije v rodině založené na manželství. Marie Boháčová se snažila ukázat, že z mnoha dnes uznávaných forem je pro každou společnost skutečně nejpřínosnější rodina založená na klasickém manželství.
ZVLÁDNETE TO!
Ernst Burger z Rakouska se zaměřil na nepříznivý demografický vývoj v Evropě a stárnutí populace: "Evropa je region s nejnižší plodností, mizí rodiny s velkým počtem dětí a dospělí spolu žijí, aniž by děti plánovali." Dále se Ernst Burger zaměřil na situaci mladých rodin: "Nikdo nepovzbuzuje mladé ženy a muže k sňatkům a výchově dětí. Nikdo jim neřekne: ,Jste chytří a citliví, zvládnete to, mějte odvahu.´ Plánování rodiny chce i nadšení, trpělivost a solidaritu."
Jaroslav Šturma, psycholog z Univerzity Karlovy, hovořil zejména o poznatcích Erika Erikssona z vývojové psychologie a psychologie životního běhu, které ukazují, jak se potřeby rodičů a dětí vzájemně doplňují a jsou podivuhodně koordinovány.
POTŘEBA RODINNÉ POLITIKY
V rámci sympozia se konalo devět workshopů, na nichž byla často konstatována institucionální bezohlednost ke klasické rodině, praktikovaná v současné Evropě. Na tomto trendu se podílí široké sdružení pravicových liberálů, socialistů, levicových radikálů a zelených, které nemá valného zájmu na promyšlené rodinné politice. Zájem budily i workshopy o přirozeném plánování rodičovství, duchovní službě pro seniory či o potřebách rodin se čtyřmi a více dětmi, který zajímavě vedl Rakušan Ernst Jauernik, sám otec šesti dětí. Další informace ze sympozia jsou k dispozici na webových stránkách www.rodiny.cz. Sdílet článek na:
Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články
