Hitler a holocaust
Vydání: 2004/19 Mariánská zbožnost, 2.9.2004, Autor: Jaroslav Šebek
Šestidílný německý dokument Hitler a holocaust se na obrazovkách České televize nemohl objevit ve vhodnější době. V posledních měsících se totiž v Evropě projevují příznaky rostoucí vlny antisemitismu, související zejména s vývojem na Blízkém východě. Projevy antisemitismu se přitom nevyhnuly ani Německu, kde před několika měsíci označil poslanec CDU v německém parlamentu Martin Hohmann Židy za „národ lidí páchajících zločiny“ a odkázal přitom na masové popravy z doby bolševické revoluce v Rusku. Zpochybňovány jsou v poslední době i hrůzy holocaustu (jako např. v knihách anglického autora Davida Irvinga, který popírá existenci osvětimských plynových komor).V dokumentárním cyklu byly podrobně vylíčeny metody nacistického postupu vyhlazení židovského etnika i nelidské podmínky života v ghettech. Informace se týkaly také forem židovského odporu, z nichž nejznámější bylo povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 a vzpoury v Treblince a Sobiboru. Pozoruhodné byly zejména první díly, které zmiňovaly zločiny na židovském obyvatelstvu, páchané nacisty po napadení Sovětského svazu v červnu 1941. Dokument připomněl rovněž roli policejních složek, tvořených především obyvatelstvem pobaltských států, které tehdy při vraždách aktivně napomáhaly. Zazněla zde i zmínka o laxním přístupu západních velmocí k zásahu proti vyhlazovacím táborům, k němuž vyzývaly například polské odbojové organizace. Je dobře, že právě tato skutečnost byla ve filmu řečena, hlavně s ohledem na časté výtky na adresu katolické církve a papeže Pia XII. za jejich údajnou nečinnost ve prospěch pronásledovaných Židů v době druhé světové války.
Autorem scénáře byl známý německý historik a novinář Guido Knopp, osvědčený autor řady dokumentárních zpracování nacistické éry. Fakt, že ve filmu zazněla svědectví jak obětí, tak vykonavatelů zločinů, přispěl k dosažení emocionálně silných sdělení. Ve výpovědích členů represivních složek zaznívala sice lítost nad jejich činy a pocit viny, ale poměrně často se snažili omluvit své jednání smyslem pro povinnost. V zážitcích přeživších vězňů se zase opakovaně objevovala otázka, proč z nacistického pekla vyvázli právě oni. Mnohokrát přitom také zaznělo, že traumata vyhlazovacích táborů krutě poznamenala i jejich poválečné osudy. Divák jistě vedle koncepčního pojetí dokumentu ocenil i velké množství dosud nezveřejněných filmových materiálů. Výsledkem tedy byl aktuální a současně velice zajímavý počin. Sdílet článek na:
Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články
