Evropští biskupové: Skutečným jménem míru je dialog a rozvoj

18.9.2015

Od pátku 11. září do středy 16. září 2015 zasedala ve Svaté zemi Rada evropských biskupských konferencí (CCEE). V plném znění přinášíme poselství, jež biskupové vydali v závěru jednání.

Účastníci plenárníhozasedání pohromadě.
1.řada zprava: kard. Vincent Nichols, kard. Vinko Pulić, kard. Willem Jakobus Eijk, kard. Dominik Duka, S.B. Fouad Twal, kard. Angelo Bagnasco, kard. Péter Erdö, Mons. Angelo Massafra , kard. Marc Ouellet, kard. Riccardo Blazques Perés, Mons. Giuseppe Lazzarotto.2. řada: Barbara Kupiec, Don Christopher Paul Thomas, Mons. Milan Šašik, Mons. António dos Santos, Mons. Fragkískos Papamanólis, Mons. Youssef Soueif , Mons. Zbignevs Stankevičs, Mons. Želimir Puljić, Mons. Andrej Glavan, Mons. Zef Gashi, Mons. Tadeusz Kondrusiewicz, Mons. Peter Malchuk, Mons. Paolo Pezzi , Mons. Gianni Ambrosio, Mons. Duarte da Cunha, Don Michel Remery, P. Rino Rossi3.+4.řada: Maxmilian Imfled, Don Gabriel-Daniel Popa, Cornelius Inama, Don Carlos López Segovia, Mons. Eamon Martin, Mons. José Luis Mumbiela Sierra, Don Patrick Daly, Mons. Giampaolo Crepaldi, Mons. Stanislav Gadecki, P. Paolo Rudelli, Mons. Peter Bürcher , Mons. Markus Büchel, Mons. Oskar Cantoni, Mons. Anton Cosa, Mons. Christo Proykov, Mons. Gintaras Grušas, Mons. Jean-Claude Hollerich, Mons. Franz Lackner , S.B. Sviatoslav Shevchuk, Mons. Bernard Barsi, Don Luis Okulik, André-Joseph Léonard, P. Manuel Barbosa, Mons. Cornel Damian, P. Peter Felet , Mons. Mario Greš, Thierry Bonaventura, Don András Héray .

Předsedové biskupských konferencí evropských zemí, shromáždění na plenárním zasedání ve Svaté zemi, vyjadřují svou blízkost věřícím a děkují jeruzalémskému patriarchovi za pozvání. V tomto roce věnovaném zasvěcenému životu děkují rovněž řeholníkům a všem křesťanům, s nimiž se setkali a kteří žijí v této zemi, za jejich svědectví víry a za péči o svatá místa jako místa křesťanské paměti a živé bohopocty. Touto svou poutí chtěli evropští biskupové také povzbudit ke konání poutí do Ježíšovy země na obnovu víry a na podporu zdejších křesťanů.

Svým zdejším pobytem si rovněž evropští církevní hodnostáři přáli obnovit své zakořenění v Kristu, a to ve chvíli, kdy Evropa – možná ne vždy vědomě – vyžaduje od církve, aby beze strachu a s radostí hlásala novost života v Kristu – evangelium. Jako podnět k obnově pastorace se často připomínala apoštolská exhortace papeže Františka Evangelii Gaudium. Darem milosti je pro církev rovněž Jubileum milosrdenství, jež křesťané ve společenství se svými pastýři přijali jako příležitost k duchovnímu obrácení a novému misijnímu vzepětí.

Při pohledu na radosti, bolesti i výzvy pro církev v různých zemích vystupovala do popředí problematika velkého pohybu obyvatelstva: běženci, utečenci, imigranti. Zoufalství nezná hranic. Komplexnost tohoto exodu a jeho různorodost si žádají velkou pozornost jednotlivých států s jejich odlišnými možnostmi. Cílem má být okamžitá reakce a přijetí těchto lidí zoufalých vinou války, pronásledování nebo bídy. Prostřednictvím příslušných institucí musí státy udržet veřejný pořádek, zaručit spravedlnost pro všechny a být velkoryse k dispozici těm, kdo to skutečně potřebují, s vyhlídkou na jejich ohleduplnou a nenásilnou integraci. Nasazení evropských církví je značné. Řídí se pokyny Svatého otce Františka a spolupracují se státy, které jsou jako první zodpovědné za společenský a hospodářský život svých národů. Pestrá probíhající praxe nás povzbuzuje k tomu, aby se v ní pokračovalo a zintenzivňovalo se každé úsilí.
Vzhledem ke složitosti situace a k rozsahu humanitární tragédie naléhavě žádáme, aby si také OSN uvědomila vážnost okamžiku a dospěla k účinným řešením, nejen pokud jde o přijetí migrantů, ale také o země jejich původu, a aby přijala příslušná opatření k zastavení násilí a k nastolení míru a rozvoje všech národů. Ostatně mír v severní Africe a na Blízkém východě je pro Evropu životně důležitý, stejně jako to, aby se co nejdříve dospělo ke skutečnému míru na kontinentu samotném počínaje Ukrajinou.

Regiony a národy Blízkého východu, které trpí konflikty, rozděleními a válkami, potřebují spravedlnost a stabilitu; biskupové znova prohlašují, že skutečným jménem míru je dialog a rozvoj. Pokud by blízkovýchodní země a společnosti, bohaté svým kulturním a náboženským dědictvím, zaručily svým občanům rovnost, mohly by se pro celé mezinárodní společenství stát příkladem soužití. Křesťanská komunita ve Svaté zemi mimořádným způsobem přispívá k vytváření míru, porozumění a ke kultuře odpuštění, bez nichž neexistuje společenská soudržnost. Biskupové si naléhavě přejí, aby citlivá situace v Izraeli, zvláště v oblasti Cremisanu, našla náležité řešení, citlivé k právům rodin a jejich majetku i k náboženským komunitám, včetně jejich výchovného poslání.

Velmi silně vystoupila do popředí potřeba respektovat náboženskou svobodu – základní lidské právo, bez něhož jsou všechna ostatní práva zranitelná. Tragicky to dokazuje pronásledování křesťanů, z nichž mnozí obětovali život a vydali příkladné svědectví o své víře. Jim patří naše modlitba, naše bratrská blízkost a náš obdiv. Postupující sekularizace v evropských zemích má tendenci vykazovat náboženství do soukromé sféry a na okraj společnosti; a my hovoříme o základním právu rodičů vychovávat děti podle svého přesvědčení. Aby bylo možné tuto svobodu naplnit, je potřeba, aby katolické školy mohly plnit svou výchovnou úlohu ve prospěch celé společnosti a měly přitom všechnu náležitou podporu. Evropští biskupové zdůrazňují toto přirozené právo i ve Svaté zemi a jsou solidární s pastýři a rodinami, již mají starost o výchovu svých dětí.

Pravidelně se ozývalo téma spojující toto shromáždění s nadcházející synodou, a sice téma rodiny. Zdůrazňovali jsme lidskou a křesťanskou krásu její univerzální podoby: otec, matka a děti. Zvláštní starost vzbuzuje demografický pokles zaznamenávaný téměř ve všech evropských zemích. V Nazaretě se předsedové biskupských konferencí modlili společně s místními rodinami za synodu. Tyto rodiny je pak spolu se svými faráři ujistily, že během synodního zasedání se budou každodenně modlit v bazilice Zvěstování za papeže a za biskupy shromážděné v Římě.

Církev pevně věří v rodinu založenou na manželství mezi jedním mužem a jednou ženou. Ta je základní buňkou společnosti i samotného křesťanského společenství. Není důvod, proč by se jiné podoby soužití měly považovat za rovnocenné. Zvláštní obavy způsobují pokusy o prosazování „genderové teorie“. Je to projekt „jednotného myšlení“, který se pokouší kolonizovat i Evropu a o kterém často hovoří papež František. Církev nepřijímá „genderovou teorii“, protože ta je výrazem antropologie protikladné k pravému a autentickému hodnocení lidské osoby.

V očekávání Roku milosrdenství obnovili pastýři své nasazení pro pravé štěstí a pravý úděl člověka. Proto se tak jako první apoštolové obracejí na každého Evropana i na jednotlivé státy slovy evangelia; jsou si vědomi toho, že jedině v Ježíši Kristu se najde odpověď na velké otázky lidského srdce a naplno se uskuteční evropský humanismus.

Poselství z plenárního shromáždění Rady Evropských biskupských konferencíSvatá země 2015

Ve Svaté zemi se evropší biskupové setkali vůbec poprvé.

Program byl zčásti duchovní. Zde biskupové slaví mši svatou v Kafarnau.

Kardinál Dominik Duka a ukrajinský řeckokatolický biskup Svjatoslav Ševčuk při pozdravení pokoje.

Během procesí kolem baziliky Zvěstování v Nazaretě kardinál Marc Ouellet požehnal novou ikonu Panny Marie z Nazareta - Matky Evropy a s přítomnými se modlil za nadcházející synodu.