26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Věřící bránili své kněze

31. 8. 2004

|
Tisk
|

Vydání: 2004/35 Církev a kněží v politice, 31.8.2004, Autor: Vojtěch Vlček

Oběťmi komunismu byli také věřící laici
Obvykle se v souvislosti s perzekucí církve v období komunismu u nás hovoří o věznění a týrání biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic. Méně často se dozvídáme o obětech řadových věřících. I oni byli pro své přesvědčení šikanováni, propouštěni z práce a nuceni vykonávat podřadná zaměstnání, jejich děti nemohly studovat apod. Stovky věřících laiků byly pro náboženské aktivity v 50. a 60. letech uvězněny. Někteří z nich také proto, že se postavili na obranu svých pastýřů před komunistickými mocipány, přestože věděli, co je za takovou obhajobu víry čeká.


Několik takových incidentů se odehrálo na Valašsku. P. František Půček, farář v Nedašově u Valašských Klobouků, byl svými farníky velmi ctěn a milován. Staral se nejen o jejich duchovní život, ale sháněl pro ně i peníze, když potřebovali, věnoval jim svůj pozemek, obstaral prostředky pro stavbu cesty do vesnice. Po únoru 1948 se nebál otevřeně pojmenovat lživou propagandu komunistů v tisku, rozhlase a kritizovat překrucování díla A. Jiráska v rámci tzv. jiráskovské akce. P. Půček se nezalekl výhružek místních komunistů a věřícím sdělil, že s případným vyšetřováním počítá. Zatčení na sebe nenechalo dlouho čekat.

FARÁŘE NEDÁME
Dne 21. ledna 1950 přijel do Nedašovy Lhoty automobil příslušníků StB. Jeden z nich odešel na faru, kde začal P. F. Půčka vyslýchat. Příjezdu příslušníků StB si farníci záhy všimli a kolem fary se shromáždil početný dav (300-400 osob). Když do farní budovy vstoupilo kolem 20 mužů a přistihli estébáka, jak jedná s jejich knězem nepříliš vybíravě, rozhodli se jej patřičně vyprovodit. Rozhněvaní muži vyšetřovatele zbili, sebrali mu protokoly i pistoli. Ten pak před nimi utekl do auta. Ujíždějící estébáky zasypal dav sprškou kamení.

Reakce bezpečnostních orgánů na tento incident byla velmi tvrdá. Ještě téhož dne večer přijelo do Nedašova několik desítek ozbrojených příslušníků StB a milicí z Gottwaldova a Vsetína. Obklíčili celou vesnici, zatkli kolem stovky občanů a nahnali je do zdejší hospody, později do školy. Nepomohla ani přímluva prvního zatčeného - P. F. Půčka. Metody vyšetřovatelů byly velmi kruté: kopání, bití pendreky, řetězy, pěstmi až do bezvědomí. Mnozí z mužů byli k nepoznání od krve, měli vyražené zuby, podlitiny. Po celonočních výsleších byla většina zatčených propuštěna, 20 mužů však bylo odvezeno do věznice ve Valašských Kloboukách, kde byli dále týráni, a asi po týdnu do Uherského Hradiště. Ve dnech 25. - 27. května bylo deset mužů z Nedašova a Nedašovy Lhoty (povoláním rolníci a kostelník) v čele s farářem Františkem Půčkem odsouzeno u Státního soudu v Brně za údajný zločin vzbouření k trestům ve výši několika měsíců až jednoho roku, P. Půček na dva roky.

Je zajímavé, že podobný případ se odehrál téhož dne v nedalekém Brumově. StB sem také přijela vyšetřovat kaplana Antonína Balcárka. I zde došlo ke srocení kolem 300 osob, které přišly do zdejší stanice SNB bránit svého kněze a dožadovat se jeho propuštění. Ve vyhrocené situaci přijelo do Nedašova 60 příslušníků SNB, kteří proti protestujícím zakročili a rozehnali je. Jednašedesát farníků bylo vyšetřováno, proti několika z nich bylo zahájeno trestní řízení; nakonec byli všichni kromě P. Balcárka propuštěni.

„ORGANIZOVÁNÍ VZPOURY“
Za svého kněze se postavili proti komunistickým orgánům nejen Valaši, ale také například věřící na Slovácku. Kvůli čtení pastýřského listu biskupů, kritizujícího proticírkevní zásahy komunistů, měl být zatčen jezuita P. Rudolf Vašíček na Velehradě. Někdo jej však předem o tomto hrozícím nebezpečí anonymně informoval. Dne 28. prosince 1949 odpoledne přijelo na velehradské nádvoří několik aut s příslušníky StB. P. Vašíček na další nečekal a jakmile je zahlédl, utekl před nimi klášterní zahradou, takže jej na faře nezastihli a odjeli s nepořízenou. Otec Rudolf se však rozhodl vrátit, neboť se necítil ničím vinen a nechtěl opustit své farníky. Krátce po jeho návratu do kláštera se zaplnilo prostranství před klášterem desítkami farníků, kteří se dozvěděli o návštěvě StB a přišli svého kněze bránit. Na žádost místní stanice SNB se snažil P. Vašíček farníky uklidnit, ale napětí vzrostlo příjezdem dalších četníků z Uherského Hradiště. Lidé na ně volali: „Gestapáci“; „Otče, my jsme tady, my vás nedáme, my jim ukážeme, zač je toho loket.“

Skupina mužů z farnosti nakonec P. Vašíčka zvedla na ramena a tak jej přenesli v doprovodu ostatních přes nádvoří do auta. Následně jej odvezli do okolní vesnice Tupesy, kde jej strážili. P. Vašíček nakonec z tohoto úkrytu sám odešel a po kratším skrývání se dobrovolně vydal Bezpečnosti. Za „organizování vzpoury“ a čtení pastýřského listu byl Státním soudem v Praze 28. července 1950 odsouzen na čtyři roky, později na 23 let.

NESPRAVEDLNOST NESNESU
Uvedené případy z období komunismu a nejhoršího útlaku církve dokládají odvahu českých věřících, jejich opravdový a vřelý vztah ke kněžím a ochotu pro ně i trpět. Jeden z obránců před komunistickými funkcionáři pronesl přibližně tato slova: „To, co se děje s kněžími, je lumpárna a stát si to nesmí dovolit. Byl jsem zavřený už za rajchu a nezáleží mi na tom, jestli budu zavřený zase, ale tuto nespravedlnost nesnesu.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou