Vydání: 2018/22 Statisíce lidí se nadechly posvátna, 29.5.2018

Lidé mohli zavítat do celkem 1 508 kostelů a modliteben po celé republice. Organizátoři celkem zaznamenali 465 tisíc vstupů. Pomyslnou soutěž o největší počet návštěvníků vyhrála těsně pražská arcidiecéze, ve které napočítali 122 tisíc vstupů. V brněnské diecézi jich bylo jen o dva tisíce méně. Nejnavštěvovanějším v pražské arcidiecézi byl kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém městě pražském, kde zaznamenali 5 034 návštěvníků. Obrovský zájem byl také o plzeňskou katedrálu, kam zavítalo zhruba deset tisíc lidí.
Šalina v Brně
V Brně byla opět největším lákadlem jízda Šaliny Noci kostelů centrem města s programem. Cestující slyšeli rozhovory se zajímavými hosty, seznámili se s historickými pozoruhodnostmi a s programy v okolních kostelích.
Stejně jako řada televizních a rozhlasových stanic zajistilo při Noci kostelů živé vstupy do svého vysílání i křesťanské Radio Proglas, které se do akce poprvé zapojilo přímo, a to zpřístupněním kaple Svatého Ducha ve svém brněnském sídle. Návštěvníky vítal manažer Proglasu Jan Janoška: „Kaple slouží letos právě dvacet let jako duchovní zázemí pro pracovníky a návštěvníky rádia. Liturgický prostor krásně vyzdobil akademický sochař Daniel Trubač. A pokud to někomu připadá jako z dílny Otmara Olivy, není to náhoda. Trubač totiž na myšlenky a výtvarné dílo svého životního učitele z Velehradu přímo navazuje,“ vysvětloval Janoška. Návštěvníci se zapojili i do rozhlasového přenosu večerních chval. „Lidé přicházeli po celý večer. A těšil nás nejen zájem o kapli, ale i o detaily z naší rozhlasové práce,“ uvedla moderátorka Proglasu Anežka Wiewiorková.
V rámci Noci kostelů si lidé mohli poprvé prohlédnout i jiná místa, jako třeba kapli sv. Eustacha na hradě Roštejně. Telčské děkanství připravilo pro všechny návštěvníky ještě příjemné překvapení v podhradí v podobě opékání buřtů.
Sedmdesát tisíc vstupů zaznamenala olomoucká arcidiecéze, kde byl největší zájem o kostely v centru Olomouce. Lidé si ale našli cestu i do již „neexistujícího“ kostela sv. Petra a Pavla. Na nádvoří děkanátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde je obrys stavby zbořené v 18. století vyznačen v dlažbě, prezentovali jeho historii archeologové. „Během večera se tu zastavilo na šest set lidí,“ pochvalovala si pracovnice Národního památkového ústavu Hana Dehnerová. Zájem je podle ní impulsem upozorňovat na základy zmizelé stavby i nějakým trvalejším způsobem.
Od katedrály na kole
Kolem Hradce Králové se během Noci kostelů jezdilo na kole. Tamní biskupství se inspirovalo „ekologickou“ encyklikou papeže Františka Laudato si’ a připravilo cyklopouť po kostelech, na kterou se vydalo zhruba padesát zájemců. Vyjeli od katedrály a navštívili třeba Předměřice nad Labem, Všestary nebo Probluz.
„Cestou nás čekala spousta aktivit v každém navštíveném kostele. Zhlédli jsme ukázky liturgických předmětů, pokochali se výhledem z věže na celé Hradecko, vyslechli klasické křesťanské písně či gregoriánský chorál. Nechyběly ani informace o historii navštívených kostelů a krátký duchovní program,“ popsala Markéta Bělohlávková, která pouť pomáhala připravit. Svá kola nastartovali i P. Jan Paseka a řeholní sestra Gabriela Gorčáková, která jela dokonce v hábitu. I to účastníky motivovalo k otázkám. Cestou se počet poutníků zvýšil – někteří se připojovali rovnou z práce, jiní peloton potkali náhodou.
Noc kostelů je vděčnou příležitostí k návštěvě pro ty, kdo jinak do svatostánků nechodí. Potvrzuje to i Jiří Kopelent, pastorační asistent a učitel náboženství ze Sušice, který organizoval program v kostele
sv. Jakuba Většího z přelomu 12. a 13. století v Kolinci. „I když v obci žije na 700 lidí, moc věřících zde není, do kostela na mši jich přijde třeba pětadvacet,“ říká. Více lidí sem zavítá s výletníky během léta. „Noc kostelů proto využíváme, abychom přilákali ty, kdo by se dovnitř podívali maximálně o půlnoční nebo při pouti. Kostel nepatří jen nám křesťanům, ale všem – vždyť ho budovali naši věřící předkové,“ dodává pastorační asistent.
O oltářích během večera vyprávěl zase zdejší historik Adam Hanus, duchovní písně zpíval sbor KOS a herec Jakub Doubrava z nedalekých Mlázov četl básně katolických autorů, kteří byli během komunistické totality vězněni. „A připravili jsme i ochutnávku mešních vín,“ dodává Jiří Kopelent k programu, který přilákal desítky lidí. Návštěvníci si našli cestu i do nedalekého kostela na Zdouni nad obcí Hrádek. „Přicházeli až do pozdních nočních hodin. Svěřovali se nám, že kolem kostela často projíždějí, a byli proto rádi, že mohou konečně vstoupit dovnitř. Někteří prosili i o modlitbu,“ popisuje Marie Kutilová.
Z vojenského prostoru
O letošní Noci kostelů byl poprvé v plzeňské diecézi zpřístupněn veřejnosti kostel Nanebevzetí Panny Marie v zaniklé vsi Svatobor, spadající do obce Doupovské Hradiště. Svatostánek se nacházel v někdejším vojenském prostoru a chátral, v roce 1966 byl dokonce úmyslně zapálen. Poslední dva roky je ve správě obce, která se snaží o jeho záchranu. Při Noci kostelů návštěvníci kromě prohlídky chrámu mohli posedět u ohně a seznámit se s historií tohoto místa, případně zapálit svíčky u nově odhalených náhrobků na revitalizovaném hřbitově a věnovat vzpomínku původním obyvatelům krajiny Doupovských hor.
Ačkoliv je Bečov nad Teplou městečkem s necelou tisícovkou obyvatel, probíhala tu Noc kostelů hned na pěti místech: kromě dvou zdejších chrámů i v hradní kapli Navštívení Panny Marie, v zámecké kapli sv. Petra a v kapli Eleonory Beauford-Spontin v letohrádku Komtesa. Ti, kdo navštívili alespoň čtyři místa ve farnosti, dostali špekáček k opečení na ohni před letohrádkem.
Do kostela v Rabštejně nad Střelou se vrátila po restaurování unikátní socha Panny Marie Bolestné, která zde byla náhodně objevena před dvěma lety kunsthistoričkou. Sochu při Noci kostelů požehnal P. Günther Ecklbauer.
Návštěvníci Noci kostelů obdivovali krásu sakrálních prostor, ale jak upozornil P. Marek Vácha, nemělo by zůstat jen u toho. „Přeji, abyste oslněni krásou architektury, malířství i hudby vnímali umění ne pro ně samotné, nýbrž jako dotek krásna, který se napájí z hlubších pramenů, než se zdá; že jediný důležitý je vztah k Lásce, ve které žijeme, pohybujeme se a jsme – a které různé kultury dávají různá jména. A že tento vztah je nekonečně násobně důležitější než naše hádky o otázky sexuální morálky nebo restituce,“ vzkázal P. Marek Vácha návštěvníkům Noci kostelů ve své farnosti v Lechovicích.