Vydání: 2017/48 Začíná nejkratší adventní doba, 28.11.2017, Autor: Tomáš Kutil

Téměř miliardu korun vložily vloni společně všechny diecéze do společensky prospěšných aktivit, jak zástupci církve uvedli na tiskové konferenci. Co si pod tím konkrétně představit? Jsou to peníze, které jdou na opravy kostelů, stejně jako na vzdělávací, sociální a kulturní projekty.
Na opravy kulturních památek šlo 704 milionů korun, do školství pak 155 milionů korun. Další finance směřovaly do sociální oblasti a zdravotnictví. To, že církev bere oblast veřejně prospěšných aktivit vážně, dokládá i fakt, že diecéze přímo či nepřímo provozují 337 charit, 60 škol a školských zařízení a celkem 145 hospiců a středisek domácí péče.
„Naším posláním je, kromě jiného, pomáhat bližním a pozitivně přispívat k životu společnosti a místních komunit, ve kterých působíme. Jde nám o to, aby nejen naše financování veřejně prospěšných aktivit, ale i investice do naší budoucí samostatnosti přinášely společnosti užitek,“ popisuje generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl.
Do budoucí soběstačnosti investovala církev vloni celkem 1,1 miliardy korun, z toho více než 900 milionů putovalo do zemědělské a lesní půdy, nemovitého majetku a na různé hospodářské aktivity.
Rozvoj celého regionu
Zatímco v roce 2015 se převážná část investic ukládala do zvláštního Katolického fondu, vloni už investice směřovaly na konkrétní účely. Při svém hospodaření klade církev důraz na to, aby svým podnikáním rozvíjela celý region, včetně nových pracovních míst. Pokud to jde, usilují jednotlivé diecéze o to, aby zpracování výnosů z církevních polí a lesů probíhalo ve stejném regionu, ve kterém hospodaří. Lesy si diecéze většinou spravují samy, půdu spíše pronajímají. A přitom sledují, jak se s ní zachází. Proto také chtějí zavést tzv. audit půdy, který by kontroloval její složení a kondici.
Přísná etická pravidla
„Naše finanční investice podléhají přísným etickým pravidlům. V žádném případě neinvestujeme například do zbrojního či tabákového průmyslu a preferujeme investice do společností podnikajících eticky a udržitelným způsobem,“ vysvětluje Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference.
Investice spravuje zmíněný Katolický fond u ČSOB, který má tři podfondy. První se jmenuje růstový. V něm je nyní 771 milionů korun a dosahuje solidního výnosu 6,8 %.
Druhý je výnosový, v něm je uloženo 204 milionů korun a dosahuje výnosu 4 %. „Je konzervativnější, investice jsou v něm méně rizikové, zároveň je ale výnos menší,“ vysvětluje ekonom Karel Matyska. Letos pak vznikl ještě nemovitostní podfond, který se teprve rozjíždí.
Příjmy církve
Příjmy římskokatolické církve lze rozdělit do čtyř oblastí, mezi které patří výnosy z vlastního hospodaření, přijaté dary a kostelní sbírky (loni 816 milionů korun), státní příspěvek (vloni 848 milionů, ročně klesá o 5 %) a roční splátka finanční náhrady za nevydaný církevní majetek (loni 1,3 miliardy korun). „Roční splátka náhrady odpovídá zhruba ceně čtyř tanků,“ srovnává Karel Matyska.
Peníze od státu zatím ještě představují největší část příjmů římskokatolické církve, v budoucnu se ale bude muset spolehnout především na vlastní hospodaření. Výnosy z něj vloni meziročně vzrostly o 11 %, což se považuje za velmi úspěšné, a dosáhly tak výše 1,4 miliardy korun. „Cílem je i v následujících letech zvyšovat výnosy z vlastního hospodaření tak, aby se staly co nejdříve hlavním zdrojem našich příjmů. Díky tomu pak budeme moci i nadále investovat do společensky prospěšných aktivit a pomoci bližním,“ říká biskup Tomáš Holub, předseda ekonomicko-právní komise ČBK.
Práce pro 12 tisíc lidí
Diecéze římskokatolické církve v roce 2016 poskytovaly zaměstnání více než 12 tisícům lidí – ať už jako přímí zaměstnavatelé, či zprostředkovaně skrze církevní charity, které jsou zřizovány jednotlivými diecézemi.
Na mzdy pro přímé zaměstnance biskupství a na svou hlavní činnost (služby církve jako např. křty, svatby, pohřby, pastoraci, opravy kulturních památek) vynaložila katolická církev v roce 2016 částku ve výši 2,6 miliardy korun. Průměrná mzda duchovních činila necelých 19 300 korun – zvýšila se tak meziročně o 7 %.
Gymnázium i farma
Katolická církev loni investovala téměř miliardu korun do aktivit, které přinášejí prospěch nejen věřícím, ale celé společnosti. Přinášíme několik konkrétních příkladů, kam tyto investice zamířily:
Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži prochází velkou rekonstrukcí. Oprava školy, kterou navštěvuje 300 studentů, vyjde celkem na 140 milionů korun. Loni to bylo 36 milionů korun, letos to bude 35 milionů.
Farma Moravský Beroun zaměstnává devatenáct lidí a spravuje 991 hektarů zemědělské půdy. Ročně vyprodukuje přibližně 60 tun hovězího a telecího masa a sklidí přibližně 700 tun obilovin a luštěnin. Pohanku dodávají do speciálního mlýna, kde se vyrábí bezlepkové produkty. Letos tam církev investovala 2,8 milionu korun, vloni 7 milionů korun.
V nové mateřské škole Jabula v Moravských Budějovicích, postavené brněnským biskupstvím, pracují pedagogové s dětmi metodou Franze Ketta, která je zaměřena na celistvý rozvoj dětské osobnosti. Celkové náklady na stavbu dosáhly 18 milionů korun. Vloni šlo o investici 1,86 milionu korun na dokončení výstavby. Dvacet osm milionů korun šlo do obnovy kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře a 13 milionů do opravy kostnice v Sedlci.
Pomocnou ruku těm, kdo byli propuštěni z vězení, nabízí Ubytovna sv. Dismase ve Stráži pod Ralskem. Budovu bylo nutné rekonstruovat a vytvořit v ní potřebné zázemí. Šlo o investice za 1,3 milionu korun.
Obora Hukvaldy, jedna z nejstarších obor u nás, oslavila nedávno 450 let od založení. Investice do obnovy vloni dosáhla 12,5 milionu korun. Opravovala se například zeď, která je národní kulturní památkou, nebo lesní cesty. V oboře je umožněn komerční lov dančí a mufloní zvěře či rybaření. Z těchto peněz se pak financuje provoz církve. Začala i rekonstrukce hospůdky v oboře, dále se investovalo do oprav bytových a provozních objektů.