Do kostelů se vrací liturgický život

Vydání: 2020/22 Poděkování papeži ze světa i od nás, 26.5.2020, Autor: Alena Scheinostová

S odezníváním aktuální vlny pandemie zvolna ožívají kostely v okolních zemích. Opatrnost je však stále na místě, a tak zpravidla zůstává v platnosti i dispenz od povinné účasti na nedělní mši svaté.


Do kostelů se vracejí věřící, na místě jsou však hygienická opatření. V pařížském chrámu sv. Heřmana z Auxerre (na snímku) jsou označeny lavice, které je nutné kvůli rozestupům nechat neobsazené, a lidé včetně kněží a ministrantů používají roušky. Snímek ČTK

„Už před samotným vstupem byly ve dvoumetrové ‚šachovnici‘ rozmístěné stoličky pro případ, že vnitřek kostela bude plný. Plno ale nebylo. V předsíni věřící vítala farnice, která jim na ruce nastříkala dezinfekci a až pak je pustila dovnitř. Všechny okna a dveře byly otevřené, každá druhá lavice byla zalepená páskou a v těch, kam si šlo sednout, byly nalepené bílé tečky označující dvoumetrový odstup. Vytratily se modlitební knížky. A ač teď mají být bohoslužby kratší, tentokrát se výrazně natáhla kvůli čtení nových opatření, která se musí dodržovat,“ popsal mši svatou ve Slovenské Ľupči internetový deník Postoj.

Na Slovensku se bohoslužby s účastí veřejnosti mohou znovu konat od 10. května, postupně se zvyšuje povolený počet účastníků. Lidé však musejí nosit roušky, a to včetně kněží, a eucharistii přijímat na ruku, což dosud u našich východních sousedů nebylo zvykem. Na slavnost prvního svatého přijímání nebo na přijetí biřmování si v řadě farností počkají do podzimu.

Od 15. května se mohou věřící opět účastnit mší v Rakousku. I zde platí hygienická opatření, nejvyšší povolený počet účastníků se liší podle možností dané farnosti. „Naše motto pro toto období je jasné: tolik svobody, kolik je možné, tolik omezení, kolik je nezbytné,“ shrnul na Twitteru rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz, sám katolík. „Víra potřebuje jak společné slavení, tak osobní vztah s Bohem. Z toho křesťanství vychází. Společenství církve je něco podstatně jiného než klub nebo parta kamarádů,“ vděčně reagoval stejnou cestou vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn.

Ve Francii se věřící o právo scházet se k bohoslužbám museli odvolat až ke Státní radě (nejvyššímu správnímu soudu). Vláda totiž s opětovným povolením společných modliteb stále otálela, navzdory výzvám Francouzské biskupské konference i představitelů dalších náboženství. Podle výroku Státní rady z 18. května však šlo o nepřiměřené, závažné a zjevné porušení náboženské svobody. Od minulé neděle se tak i ve francouzských kostelích znovu začíná společně slavit liturgie, byť i zde s nezbytnými omezeními. Někde zatím upřednostňují venkovní slavení.

V Itálii, která spolu se Španělskem patří k zemím, kde virus řádí v Evropě nejhůře, se kostely pro věřící postupně otevírají od 18. května. K povinným rouškám a dezinfekci rukou někde přistupuje měření tělesné teploty u vstupu. I pro církev platí stodvacetistránkové vládní opatření, které omezuje veřejný provoz v zemi, kde nemocí z koronaviru aktuálně trpí přes 55 tisíc osob, přes 30 tisíc jich zemřelo. Mimo jiné tak kněží musejí rozdávat svaté přijímání – samozřejmě na ruku – v latexových rukavicích. „Než jsem se stal knězem, byl jsem chirurg, takže mi rukavice přijdou normální. Jsem i s nimi šikovný, hostie mi neupadne,“ zažertoval podle agentury AP P. José Maria Galván z římské baziliky Sant’Eugenio. Také v Itálii předcházel opětovnému povolení veřejných bohoslužeb spor mezi církví a vládou.

Aby se nákaza nešířila

Podobně ožívají kostely v těžce zasaženém Španělsku (aktuálně je nemocných 57 tisíc lidí a 28 tisíc zemřelo). Biskupové nicméně na svém webu nabádají, aby „ohrožené osoby, starší a nemocní zvážili možnost setrvat doma a bohoslužbu sledovat prostřednictvím médií“. „Jsme všichni povoláni žít odpovědně, abychom se co nejvíce vyvarovali dalšího šíření nemoci,“ dodalií pastýři. A zatímco v Polsku se věřící mohli do kostelů vracet už od 20. dubna, Švýcaři budou moci zajít na mši od 28. května a ve Velké Británii se toho zřejmě nedočkají ještě po celý červen.

Aby se při sanitaci kostelů nepoškodilo leckdy cenné historické vybavení, vydala vatikánská Papežská rada pro kulturu v uplynulém týdnu jednotné směrnice. V těch připomíná, že starobylá umělecká díla, nábytek či liturgické náčiní jsou neobnovitelným kulturním dědictvím, které by mohla dezinfekce nenávratně poškodit, a je proto nutné vedle poslušnosti ke stanoveným opatřením používat zdravý rozum.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články



Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay