Dárek pro adoptivní maminku

Vydání: 2020/31 Farnosti do dnešní doby, 28.7.2020, Autor: Kateřina Šťastná

Když se nedávno vydala jako každý měsíc paní Barbora do kanceláře Arcidiecézní charity Praha, aby poslala peníze „svým“ čtyřiapadesáti dětem, které podporuje v rámci Adopce na dálku, čekalo ji překvapení.


Indická dívka Vidya namalovala portrét své adoptivní maminky. Snímek archiv Arcidiecézní charity Praha


Dostala „svůj“ portrét, který namalovala jedna z jejích indických adoptivních dcer. Dojalo ji to k slzám.
Paní Barbora (jméno na přání změněno) začala podporovat děti v projektu Adopce na dálku v roce 2003. Jarmila Lomozová z Arcidiecézní charity Praha vysvětluje, že tato dárkyně sice žádné ze „svých“ dětí osobně nepotkala, ale komunikuje s nimi prostřednictvím dopisů. Všechny jsou z Indie a všechny je zná jménem. „Zná osud každého z nich. Má absolutní přehled o jejich studiu, úspěších i životních osudech. Tato žena je neskutečně štědrá, milující a oddaná. Peníze zděděné v restituci jí umožnily změnit život vzdálených dětí,“ říká Kamila Gelbičová z Centra zahraniční spolupráce Arcidiecézní charity Praha.

„Přemýšleli jsme, jak jí oplatit tu její dobrotu. Odmítala jakékoli dárky i pozvání na charitní akce kvůli špatnému zdravotnímu stavu,“ pokračuje ve vyprávění Gelbičová. „Když přicházela každý měsíc platit ‚své‘ děti, přinesla nám do kontaktní kanceláře vždy nějakou laskominu. Snažili jsme se vymyslet něco, co by ji opravdu mohlo potěšit – něco osobního a výjimečného, ale spojeného s naším projektem.“

A tak „tajně“ získali fotografii paní Barbory a oslovili indickou dívenku Vidyu, která jako jedna z mála studuje bakalářské studium v indickém Honavaru. Obvykle děti z chudých vesnických rodin začnou základní školu, kterou během druhého stupně předčasně opustí, protože dorostou do věku, kdy mohou svou prací přispívat do rodinného rozpočtu. Vidya pak namalovala portrét své „adoptivní maminky“.

Pomoc lidem bez domova

Život paní Barbory nebyl jednoduchý. „Nikdy neměla na růžích ustláno, ale bojovala. Složitá životní situace ji ve spojení s velkou vírou vedla k myšlence pomáhat bezmocným a opuštěným, prostě nějak znevýhodněným,“ popisuje Kamila Gelbičová. Poté, co zdědila v restituci dům, v něm postupně ubytovávala desítky lidí bez domova. Motivovala je k práci, oni přispívali na nájem, nakupovali, dělali drobné opravy. Díky tomu dostali šanci překlenout nejhorší životní období a řada z nich se naučila alespoň částečně krýt své životní náklady – a postupně se vraceli do běžného života. Následně paní Barbora začala pomáhat dětem v Indii.

KATEŘINA ŠŤASTNÁ



 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay