Církevní hospodaření v době pandemie

Vydání: 2021/44 Pozvání k modlitbě za zemřelé, 26.10.2021, Autor: Karel Pučelík

České a moravské diecéze měly vloni nižší příjmy například ze sbírek a vstupného, ale sociální a veřejně prospěšné služby neomezovaly. V hospodaření jim totiž pomohly dlouhodobé investice a lesy.

Ilustrační snímek Jiří Strašek.

Česká biskupská konference a diecéze římskokatolické církve v ČR toto pondělí představily hospodaření v pandemickém roce 2020. Ten se vyznačoval zejména vysokým propadem příjmů včetně těch z kostelních sbírek (meziroční pokles o 192 milionů korun na 336 milionů) nebo ze vstupného z dlouho uzavřených památek (pokles o 103 milionů na 35 milionů). I přesto církevní subjekty hospodařily se ziskem 376 milionů korun, což je o 347 milionů více než v roce 2019. Hlavní činnost církve, kterou je duchovní a veřejná služba, je přitom nevýdělečná. Pokrývají ji příjmy z hospodářské činnosti, vloni především zhodnocení investic z minulých let a lesní hospodaření.

„Rok 2020 byl pro nás především rokem solidarity a lidskosti. Lidé ukázali, že v krizi se dokážou semknout a nezištně, často i za cenu osobních obětí, pomáhat těm, kteří to potřebují. To je něco, co bychom si měli připomínat i ve chvílích klidu a blahobytu. Také v kontextu hospodaření církve hrála solidarita a spolupráce důležitou roli,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference P. Stanislav Přibyl CSsR.

Náklady zůstaly

Pro vedení katolické církve je důležité, že propad příjmů neohrozil financování služeb pro věřící a veřejnost. Ty zůstaly podobné jako v minulých letech, celkově se vyšplhaly na 3,3 miliardy korun. Dlouhodobě nejnákladnější je péče o památky, na které vloni šlo 1,4 miliardy korun. Na pastorační činnost, tedy svatby, pohřby, křty, duchovní pomoc nebo práci v nemocnicích, putovalo 720 milionů. Na zdravotní a sociální péči, vzdělávání a kulturní aktivity dalších téměř čtvrt miliardy. Tato čísla jsou navíc ve skutečnosti ještě vyšší, protože do nich nejsou zahrnuty investice řádů a kongregací. Například církevní nemocnice jsou financovány ze zdrojů řeholních řádů.

Necelou miliardu korun si vyžádaly platy zaměstnanců, včetně kněží. „Velkou část roku nebylo možné slavit bohoslužby, do kostelů mohlo najednou jenom omezené množství lidí. Řada kostelů proto zůstávala otevřená nepřetržitě,“ připomněl na tiskové konferenci brněnský pomocný biskup Pavel Konzbul. Ostatně mnozí kněží byli v době krize lidem k dispozici často i 24 hodin denně.

 „Lidé v době všeobecného stresu navštěvovali kostely z řady důvodů, ale tím hlavním byla snaha opět najít klid v duši, načerpat sílu čelit novým výzvám. Výrazně častěji než dříve hledali slova útěchy a pochopení,“ doplnil biskup Konzbul.

Církev se připravuje na období po roce 2030, kdy podle dohody o majetkovém narovnání (z roku 2013) skončí příspěvky od státu, které se už nyní každým rokem snižují. Stát však ještě do roku 2043 bude vyplácet náhrady za nevydané nemovitosti.

Z náhrad diecéze vloni investovaly 846 milionů korun do nemovitostí, zemědělství a lesnictví, další miliardu pak do finančních investic, zejména do dvojice „církevních“ fondů spravovaných ČSOB a Českou spořitelnou. „Naším cílem je, aby církev byla v budoucnosti soběstačná a aby mohla poskytovat své služby minimálně v takové míře jako dnes. Celkové náklady na všechny činnosti církve, včetně mezd pro tisíce lidí, kterým církev dává práci, přesahují ročně sedm miliard korun,“ vysvětlil ekonomický poradce ČBK Karel Matyska.

Církevním subjektům se tak daří udržovat hospodaření v kladných číslech, přestože náklady od roku 2016, od kdy se výsledky zveřejňují, rostou. „Loňský rok ukázal, že hospodaření církve stojí na pevných základech, byť je stále poměrně křehké. Postupně se učíme být soběstačnější, a přitom nezapomínat na to, co je naším hlavním úkolem ve společnosti, tedy pastorace, služba Bohu a pomoc bližním,“ upozornil P. Stanislav Přibyl.

Školy pandemii ustály

Spolu s hospodařením prezentovala ČBK také situaci ve školách zřizovaných církví (63 škol zřizují diecéze a farnosti, 32 řády a řehole). Výdaje na školství vzrostly vloni meziročně o čtvrtinu na 132 milionů korun. Šlo zejména o větší opravy (např. gymnázia v Kroměříži a Hradci Králové) a také vybavení pro online výuku. I díky tomu se církevnímu školství vyhnul problém tzv. ztracených dětí, tedy těch, se kterými školy ztratily během distanční výuky kontakt. Takových dětí bylo podle české školní inspekce kolem deseti tisíc, tedy 1,1 % ze všech žáků. Na církevních školách se takto „ztratilo“ jen 0,2 %.

„Církevní školy jsou otevřené všem, dlouhodobě se na ně hlásí násobně více dětí, než je možné přijmout. Fungují nejen jako poskytovatel státem povinných služeb, ale vytváří komunitu občansky aktivních lidí, kteří se vzájemně podporují a kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. To je i důvodem, proč zvládly udržet kontakt s žáky v době distanční výuky,“ doplnil biskup Pavel Konzbul.

KAREL PUČELÍK


 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 50 7. – 13. prosince 2021

Cesta k pramenům bratrství

Papež se vydal na Kypr a do Řecka ve stopách apoštolů Pavla a Barnabáše. Přijel, aby povzbudil katolickou menšinu, promluvil o jednotě křesťanů a vybídl k přijímání…

celý článek


Odpouštět sobě i druhým

Smiřovat se učíme odmala. Pokud žijeme v manželství a chceme, aby náš vztah za něco stál, musíme v této disciplíně dosáhnout téměř mistrovské úrovně. A bez usmiřování…

celý článek


Na Šumavu za lidovými podmalbami

Stoletou tradici podmaleb na skle představuje Muzeum Kvilda v tomto oblíbeném šumavském zimovisku. Lidovou techniku si lze na místě dokonce vlastnoručně vyzkoušet.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay