26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Broumovské kostely za oceánem

9. 8. 2016

|
Tisk
|

Osmero venkovských svatostánků z dílny Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, které jako zázrakem přežily „péči“ komunistického režimu na Broumovsku, se otevírá během Měsíce otevřených kostelů. Unikátní soubor chrámů je zároveň k vidění i za oceánem: na fotografické výstavě v Chicagu.

Vydání: 2016/33 Olympiáda pod Ježíšovou náručí, 9.8.2016, Autor: Jiří Macháně



Zahájení výstavy za „velkou louží“ doprovázelo historické setkání současného broumovského děkana P. Martina Lanžiho a opata komunity chicagských benediktinů Austina Murphyho v tamním klášteře Lysle. „Za krajany a benediktiny z Chicaga jsme vyrazili naprosto cíleně. Mezi lety 1946 a 1948, kdy byla vyhnána z místního kláštera „německá“ komunita, pak žili v Broumově čechoameričtí benediktini, kteří chtěli pokračovat v práci svých bratří. Vydrželi tu jen do komunistického puče, který jejich působení samozřejmě učinil přítrž,“ vysvětluje broumovský farář P. Martin Lanži.
Starost o zchátralé památky, které v první polovině 18. století vybudovali na vsích kolem Broumova právě benediktini, má nyní farnost zahrnující území prakticky celého broumovského výběžku. P. Lanži proto jako správce cenných památek oslovil ve snaze o jejich záchranu také krajany v zámoří fotografickou výstavou Tempus fugit, která zachycuje nejen zkázu, ale i probíhající obnovu těchto chrámů. Záštitu jí poskytlo české Ministerstvo kultury, podpořil ji Královéhradecký kraj a také kardinál Dominik Duka a královéhradecký biskup Jan Vokál. Do zámoří dorazila expozice přes Brusel, Paříž i Stockholm. A do průmyslového Chicaga zamířila nejen kvůli komunitě benediktinů, která kdysi v Broumově žila. Sídlí tu také česko-slovenská komunita přistěhovalců, pro něž se v dobách jejího největšího rozkvětu sloužila v jejich mateřštině mše svatá ve třicítce chicagských kostelů. „Díky setkání s krajany jsme na místě vybrali na 1800 dolarů a s lyslelským opatem jsme dohodli, že můžeme výstavu Tempus fugit přestěhovat do jeho kláštera a ponechat ji tam a také v příštím semestru připravit přednášku pro studenty benediktinské univerzity,“ popisuje úspěšnou misi P. Lanži.
K vidění nejen na fotografiích
Seznámit se s krásou broumovského baroka však mohou i čeští obyvatelé, a to přímo. Kostely v unikátním souboru, který je pozoruhodný svou architekturou i stejnou dobou vzniku na relativně malém území, v těchto dnech otevírají svá vrata. Farnost ve spolupráci s Dobrovolným svazkem obcí Broumovska připravila Měsíc otevřených kostelů. „Pod tímto honosným názvem se ukrývá možnost nahlédnout do nitra pokladů naší farnosti. Každé úterý budou otevřené kostely v Martínkovicích, Božanově, Otovicích a Šonově, a to dopoledne od devíti do dvanácti hodin, odpoledne pak mezi druhou a pátou v Heřmánkovicích, Ruprechticích, Vižňově a Vernéřovicích,“ vyjmenovává P. Lanži. Průvodcovskou službu zajišťují dobrovolníci z farnosti i obcí, které se akce účastní. Aktuálně v kraji probíhá také letní festival Za poklady Broumovska.
Vysoko postavená laťka
Broumovští momentálně shánějí podporu pro zapsání svých kostelů na seznam světového kulturního bohatství UNESCO. „Ta úvaha je ovšem širší, snažíme se zkomponovat celek – klášter v Broumově, myslíme i na klášter Legnické pole, který také stavěl Dientzenhofer. Je to hodně vysoko postavená laťka, nicméně kdo nemá vysoké cíle, nikam se nedostane,“ vysvětluje P. Lanži. Zvyšuje to šanci získat peníze na opravy a obnovu. „Jen na zachování a udržení kostelů, aby nespadly, potřebujeme půl miliardy. Nepočítáme v to vůbec nějaké restaurátorské práce a vyšperkování. Řeč tu je o základních věcech, jako jsou okapy, střechy, statika, fasády, odvodnění či elektroinstalace,“ dodává.
Snaha o zapsání jedinečné skupiny kostelů na tento seznam je přitom jen jednou z mnoha aktivit, které na Broumovsku pro záchranu sakrálních budov činí. V březnu byla podaná žádost o dotaci z Evropské unie pro dva kostely z celkového počtu osmi, a to sv. Michala ve Vernéřovicích a sv. Jakuba v Ruprechticích.
Z dotací Ministerstva kultury se bude během tohoto roku pokračovat v opravách kostelů sv. Anny ve Vižňově a sv. Barbory v Otovicích. V broumovském farním kostele se dokončí oprava vrchní části střechy a bude se pokračovat v restaurování varhan. Pražské občanské sdružení Omnium ve spolupráci s broumovskou farností pořádá četné semináře a samotná farnost spoluorganizuje putování zmíněné fotografické výstavy Tempus fugit.
Poklad farnosti není jen v historických budovách
Celé území materiálně i duchovně spravovali po osm století benediktini. Pro obyvatele kraje vybudovali umělecky cenné svatostánky, jimiž se nemohly ve své době pochlubit ani majetnější farnosti ve vnitrozemí. Obce na Broumovsku přitom právě tak dimenzované kostely potřebovaly. Mívaly totiž před poválečnou devastací kraje i patnáct set obyvatel. To dnes nemají ani vzdáleně. Kostely však zůstávají stále funkční a lidé dojíždějí. „Teď je to relativně jednoduché, s nadsázkou rád říkám, že máme v kostelích topnou sezonu, akumulujeme na zimu. Ale když udeří zima, to si teprve moje rodiny a jejich živá a praktikovaná víra zaslouží obdiv. Naloží ‚sviště‘ do auta a vyrazí na mši svatou třeba i deset kilometrů,“ říká kněz.
Farnost organizuje i farní den, ples, vydává měsíčník. „Snažíme se. Posledních osm let míváme každý rok slavnost prvního svatého přijímání a 25 dětí na náboženství, což není v někdejších Sudetech ani zdaleka samozřejmé. Farnost – to je něco docela jiného než shánění dotací a peněz na barokní nádheru. Vlastně bych někdy raději sehnal peníze na nový kostel s topením a hernou pro děti či klubovnou pro seniory,“ usmívá se P. Martin Lanži.
A co mohou lidé pro záchranu kostelů na Broumovsku udělat? „Především se přijet podívat,“ zve broumovský farář a dodává, „a určitě se za naši farnost i ty naše velké úkoly můžete modlit. Abychom je zvládli a aby nás nikdo nepodvedl. A pokud by měl někdo přebytek peněz, tak lze i takto pomoci. Je to běh na dlouhou trať a my už teď víme, že záchrana tohoto kusu naší historie potrvá déle než jeden lidský život,“ zdůrazňuje P. Martin. Přitom komunistům ke zbídačení osm set let budovaného díla benediktinů stačilo pouhých čtyřicet let.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou