Vydání: 2013/29 Velehradské oslavy s rekordní účastí, 17.7.2013, Autor: Tomáš Kutil

Hlavním hostem byl Charles Whitehead – donedávna prezident organizace, která z Říma koordinuje celé hnutí charismatické obnovy v katolické církvi.

„Když jsem se setkal s papežem Františkem ještě jako kardinálem Bergogliem, řekl mi, že charismatickou obnovu velmi podporuje a že nám pomůže se vším, co bude potřeba,“ poznamenal hned v úvodu své přednášky Charles Whitehead, který pak mluvil o setkání Ježíše se Zacheem – velkým hříšníkem a kolaborantem s Římany, kterému setkání s Ježíšem od základu proměnilo život. „Toužíme se setkat s Ježíšem? A nejsme v tomto směru překážkou pro druhé?“ ptal se Whitehead o chvíli později a poté popsal několik svých praktických zkušeností s evangelizací a prací pro jednotu křesťanů. V druhé přednášce pak zdůraznil význam konkrétního Božího povolání v životě člověka a na řadě příkladů ukázal, že Bůh člověka v jeho úkolu neopustí, ale dá mu k tomu vše potřebné. „Když jsem začal působit ve Vatikánu, potřeboval jsem komunikovat s kardinály, ale nikoho jsem neznal. Hned druhý den se mi ale ozval britský velvyslanec ve Vatikánu, který je aktivním křesťanem, a pomohl mi zprostředkovat všechny kontakty, které jsem potřeboval,” popsal jednu ze svých zkušeností.

POZOR NA DUCHOVNÍ KOROZI

Konference měla i ekumenický charakter, když jako jeden z hostů vystoupil Karel Řežábek – muzikant a zároveň evangelický pastor z Plzně. Ten při svém vystoupení použil příměr koroze kovu a s jeho pomocí mluvil o korozi duchovní. „V duchovním životě se koroze projevuje reptáním. Pak nám velmi snadno může zreznout ona Boží zbroj, kterou popisuje evangelista,“ zdůraznil Karel Řežábek. Nejlepší obranou proti tomuto působení rzi je podle něj vděčnost za vše, co od Boha dostáváme. „Dělejte vše bez reptání, pak budete zářit jako hvězdy ve vesmíru,“ citoval Řežábek Písmo.

Nedílnou součástí konference jsou i společné bohoslužby přenášené TV Noe. První sloužil na brněnském výstavišti biskup František Radkovský, který má v rámci ČBK na starosti hnutí a komunity. „Dny milosti, které zde prožíváte, jsou výzbrojí k tomu, abyste mohli svědčit o Kristu ve společnosti, která je nemocná,“ řekl biskup Radkovský během bohoslužby a dodal, že lidé potřebují vidět, co Bůh dělá v životech křesťanů.
Závěrečnou mši měl celebrovat kardinál Miloslav Vlk, který s viditelným nadšením dorazil na výstaviště už o den dříve a celebroval jak sobotní, tak i nedělní bohoslužbu. Při nich několikrát zdůraznil, že podobná setkání jsou pro něj naplněním církevních dokumentů o aktivním přístupu k prožívání víry, a zmínil i novou encykliku papeže Františka, když prohlásil, že v řadě modliteb i písní na konferenci zaznívají velmi podobná slova, jimiž v encyklice promlouvá papež. „Je vidět, že se necháváte vést stejným Duchem,“ podotkl kardinál Vlk, podle něhož je charizmatické hnutí velmi důležitou součástí obnovy katolické církve – zatímco institucionální rovinu obnovy podle něj provádí papež František, v rovině vnitřní, duchovní se pak do obnovy zapojují nová hnutí.

Konferenci se nevyhnulo ani několik dramatických momentů – organizátorům například zatrnulo, když slovenský herec, který měl ve čtvrtek večer vystoupit v divadelní hře, na svou účast zapomněl a až po urgenci se rychle vydal do Brna. Všechno nakonec stihl a hra se tak mohla uskutečnit. Enormní byl letos i počet návštěvníků – už první den jich přijelo 5 500, což ode všech vyžadovalo ohleduplnost i trpělivost, protože například fronta na oběd trvala i více než půl hodiny. Plnou, či spíše přeplněnou kapacitu pak hlásila i dětská konference – paralelní program pro děti účastníků, který kromě her zahrnoval i dětské bohoslužby. Organizátoři dokonce poprosili účastníky z Brna a okolí, aby své ratolesti svěřili do opatrování babičkám či známým, pokud je to možné. Výzva zabrala a dětí druhý den o něco ubylo, takže se organizačnímu týmu podařilo vše zvládnout.

Konferenci letos mohli naplno prožít i neslyšící. Ve velké hale, kde se konala většina programu, jim byly vymezeny dva speciální sektory. Odtud velmi dobře viděli na plátno, kam pro ně dvě obětavé dobrovolnice zajišťovaly simultánní přepis všeho, co zaznělo z pódia.