Po masivním útoku islamistické milice Boko Haram na město Baga v severní Nigérii zaplavily vnitrozemí další tisíce uprchlíků. Země se přitom už sotva postará o ty stávající.

 

 

Utrpení Nigerijců nenechává svět chladným. Kromě množství petic a podpůrných modliteb vycházejí lidé do ulic. Na snímku drží mladík transparent s nápisem „Jsem Nigerijec. Zastavte Boko Haram“ v nedělním průvodu Paříží. Snímek Thibault Camus/AP Photo/ČTK

 

„Na místech, kterých se zmocnili bojovníci Boko Haram, žijí jen oni sami a lidé, kteří s nimi spolupracují. Všichni ostatní odešli. Všechno, co měli – zdroje obživy, domy a také kostely a modlitebny, bylo zničeno a mnozí z nich přicházejí do uprchlických táborů téměř bez ničeho,“ svědčil biskup diecéze Yola Stephen Mamza na konferenci o pronásledování menšin v konfliktních regionech světa, již pořádala v Evropském parlamentu v Bruselu Evropská lidová strana.

 

Lidé se nemohou vrátit zpět, dokud bude oblast ovládat Boko Haram, jež zde vyhlásila chalífát. Utečenecké tábory v Nigérii přitom byly už přede dvěma roky podle mezinárodních pozorovatelů naprosto přeplněné. „Lidé potřebují především jídlo a přístřešek, jsou mnozí, kteří skutečně umírají hlady. Církev se snaží být jim nablízku duchovně, sloužíme pro ně mše, ale také se jim pokoušíme zajistit, co potřebují – v oblasti zdravotní péče a dalších formách asistence,“ přiblížil biskup Mamza.

 

Situace se neustále zhoršuje

 

Část péče zajišťují Lékaři bez hranic (MSF). Po posledních masových útocích islamistů na severu země, kdy bylo takřka vyhlazeno město Baga, pomáhá MSF tisícům lidí, kteří uprchli do jižnějšího Maiduguri, kde organizace působí již deset let. Zranění jsou hospitalizováni v městské nemocnici, ostatní byli ubytováni v provizorních podmínkách v okolí města. Podle představených mise MSF v Nigérii se humanitární situace v zemi v posledních čtyřech letech, kdy zde islamisté operují, radikálně zhoršuje – počet těch, kdo museli kvůli teroristickému řádění opustit své domovy, se odhaduje až na 1,5 milionu osob.

 

Boj o náboženství, nebo o ropu?

 

Nigérie disponuje značným surovinovým bohatstvím – je šestým největším vývozcem ropy na světě – trpí však extrémním zadlužením a nízkou životní úrovní obyvatel: pod hranicí chudoby zde žije více než 60 % populace. Nejhorší situace je právě na severu. To je zároveň jeden z důvodů, proč je Boko Haram úspěšná při verbování nových bojovníků do svých řad. „Islamisté rekrutují lidi v našich vesnicích. Problém je v chudobě a Boko Haram má peníze. Nabízí tři tisíce dolarů za osobu – a to lidem, kteří nikdy neviděli ani sto dolarů pohromadě a kteří nemají práci. Je pochopitelné, že pak jdou, protože nevidí nic lepšího,“ objasnil biskup Stephen Mamza. Kromě domácích v Boko Haram bojují z velké části lidé z Libye, Somálska a dalších afrických států.

 

Po útocích na křesťany si nyní milice bere stále častěji za cíl umírněné muslimy. Na konci listopadu například zaútočila na mešitu ve městě Kano a zabila tam přes sto lidí. „Problém je v tom, že se umírnění muslimové nepostavili vzestupu Boko Haram hned na počátku. Kdyby to udělali, mohlo být společné snažení úspěšné,“ prohlásil biskup Mamza.

 

Kromě Nigérie terorizuje Boko Haram sousední Kamerun. Islamisté útočí na zdejší osady a dopouštějí se únosů – v uplynulém týdnu unesli ve vesnici Mabass u hranic s Nigérií několik desítek lidí, mezi nimi zhruba padesát dětí. V oblasti nyní zasahuje kamerunská a čadská armáda. „Globální hrozba, již radikálové z Boko Haram představují, vyžaduje globální řešení,“ osvětlil misi kamerunský prezident Paul Biya. Podporu vojákům demonstrovaly minulou sobotu desetitisíce lidí v čadské metropoli N’Djameně.