"Abychom se společně stali tvůrci pokoje"
Vydání: 2005/19 Konec 2. světové války, 9.5.2005, Autor: podle agentur
Krátce po slavnostním uvedení do úřadu obnovil Benedikt XVI. středeční generální audience. Ty jsou jednou ze dvou příležitostí (vedle nedělních modliteb Anděl Páně), při kterých se papež pravidelně setkává s věřícími. Ještě v pondělí 25. dubna však přijal zástupce nekatolických církví a jiných náboženství a také poutníky ze své rodné země, kteří do Říma přijeli na inaugurační bohoslužbu.
„Na počátku svého pontifikátu se obracím ke všem věřícím náboženských tradic a ke všem, kdo s upřímným srdcem hledají pravdu - s naléhavou výzvou, abychom se společně stali tvůrci pokoje,“ řekl Benedikt XVI. při svém první setkání s delegacemi nekatolických církví a jiných náboženských tradic. Papež přítomné ujistil, že hodlá pokračovat v cestě, kterou zahájil II. vatikánský koncil a která má za cíl sjednocení křesťanských církví. Za účast na inauguraci pak poděkoval zvláště muslimům: „Ujišťuji vás, že církev chce pokračovat v budování mostů přátelství mezi vyznavači všech náboženství. Svět, ve kterém žijeme, je často poznamenán konflikty, násilím a válkami. Naléhavě touží po míru. Po míru, který je především Božím darem. Po míru, za který se musíme bez ustání modlit.“
POKRAČOVÁNÍ DIALOGU SE ŽIDY
Svůj jedinečný vztah k židovství (zástupci Židů se vzhledem k probíhajícímu svátku Pesach inaugurace nezúčastnili) projevil papež Benedikt XVI. dopisem, který již druhý den svého pontifikátu zaslal vrchnímu římskému rabínovi Riccardo Di Segnimu. Poukázal na to při setkání s novináři kardinál Christoph Schönborn a vyzdvihl, že nový papež vnímá svůj úřad jako nepostradatelnou službu jednotě církve. „Spoléhám na pomoc Nejvyššího v pokračování dialogu a v posílení spolupráce se syny a dcerami židovského národa,“ stálo mj. v dopise, který prý židovská komunita přijala s potěšením. Římský vrchní rabín pak telegraficky poděkoval papeži za „pohotový a důležitý signál“.
CESTA DO RUSKA NENÍ MOŽNÁ
Na slova Benedikta XVI. o rozvíjení dialogu s ostatními náboženstvími reagoval i ruský patriarcha Alexij II. Zároveň řekl, že papežova návštěva do Ruska bude možná až po vyřešení dlouhodobých sporů mezi oběma církvemi. „Tato návštěva nemůže být samoúčelná, jen pro televizní kamery,“ citovala patriarchu agentura Interfax. Vztahy mezi pravoslavím a Svatým stolcem jsou napjaté už od doby rozpadu Sovětského svazu. Vedení ruské pravoslavné církve totiž Vatikánu vyčítá údajnou snahu o katolickou expanzi na Východ.
PŘIJETÍ SVÝCH KRAJANŮ
Benedikt XVI. přivítal v aule Pavla VI. zhruba 6000 až 7000 Němců, kteří přijeli na slavnostní zahájení pontifikátu. Jak uvedlo Radio Vaticana, byla to po oficiálním obřadu plném symbolických gest první chvíle, prožitá takřka v rodinné náladě. „Jsem v Římě už 23 let, ale zůstal jsem Bavorem i jako římský biskup,“ prohlásil Benedikt XVI. a svěřil se, že si nikdy nemyslel, že bude zvolen papežem a ani o to neusiloval. „Boží cesty nejsou pohodlné, ale my tady nejsme kvůli pohodlnosti. Nemohl jsem tedy udělat nic jiného než říci ,ano‘.“ Na závěr setkání s krajany řekl: „Spoléhám na vaši pomoc a prosím vás o pochopení, pokud udělám chyby - jak se to stává každému člověku. Prosím vás o vaši důvěru.“
PRVNÍ GENERÁLNÍ AUDIENCE
V otevřeném automobilu projížděl Benedikt XVI. dlouhým špalírem poutníků, čekajících na Svatopetrském náměstí na první generální audienci. Potleskem ho vítalo ho kolem 15 tisíc lidí, mezi nimi také přes 100 muslimů ze 33 zemí světa (ti se v Centru Mariapoli v Castel Gandolfu účastnili sympozia na téma muslimsko-křesťanského dialogu, které pořádalo Hnutí fokoláre). Papež před nimi zdůraznil, že se hodlá při svém pontifikátu zasazovat o smíření a dorozumění mezi lidmi i národy. Zároveň připomněl, že volbou jména Benedikt XVI. chtěl navázat na odvážného papeže Benedikta XV., který vedl církev za 1. světové války, a zároveň měl na mysli i spolupatrona Evropy, sv. Benedikta z Nursie, „otce západního mnišství“.
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
