Životní jubileum autora Noci

Vydání: 2008/41 Nový litoměřický biskup, 7.10.2008

Nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel se minulý týden dožil 80 let. Tento židovský spisovatel již půl století varuje lidstvo před tím, aby na hrůzy holokaustu nezapomnělo. Ostatně „holokaust“ je pojem, který pro masovou likvidaci Židů začal poprvé používat právě Wiesel (řecké „holokaustos“ znamená „zcela sežehnutý“). Ten přitom sám na vlastní kůži zakusil zvěrstva nacistických koncentračních táborů.

Klíčovým momentem Wieselovy náboženské krize byla poprava malého chlapce v Osvětimi, během které jeden z jeho spoluvězňů pronesl: „Tady umírá Bůh.“ – „Byl jsem také rozhněvaný, protestoval jsem,“ vzpomíná Wiesel. „Pocházím ale z hodně náboženského prostředí, a proto jsem Boha zcela zavrhnout nemohl. Souhlasím však s těmi, kdo pokládají za nemožné mluvit po Osvětimi o Bohu,“ přiznává.
„Wieselovy výčitky vůči Bohu mi připomínají biblickou knihu Jób, jeho víru bych nazval ´zraněnou vírou´,“ říká na adresu známého spisovatele P. Tomáš Halík. Wiesel podle něj svými protesty vůči Bohu a zápasy o naději může oslovit mnoho lidí, kteří v dnešním světě prožívají něco podobného. „Ostatně téma utrpení židovského národa se objeví v mé nové knize Dotkni se ran, v níž také několikrát cituji dílo Elieho Wiesela,“ prozradil KT Tomáš Halík.

PŘIŠEL O RODIČE A SESTRU
Wiesel se narodil v židovské chasidské komunitě 30. září 1928 v transylvánském Sighetu na severu Rumunska. V patnácti letech byla jeho rodina zařazena do transportu a Wiesel prošel koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Z rodiny přežil pouze on a dvě jeho starší sestry. Matka a třetí sestra zahynuly v Osvětimi, otec, s nímž dlouho společně snášel útrapy táborů smrti, zemřel během takzvaného pochodu smrti do Buchenwaldu.
Po osvobození Buchenwaldu odjel Elie Wiesel do Francie, která nabídla sirotkům azyl v židovských domovech. Na Sorbonně vystudoval filozofii a pracoval jako novinář. První knihu, v níž popsal své zkušenosti z koncentračních táborů, publikoval pod názvem Noc (La Nuit) v roce 1958. V této své nejznámější knize se zaměřuje na zásadní momenty, v nichž se ve vyhlazovacích táborech rozhodovalo o životě a smrti nebo které pro něj byly významné ve vztahu k otci a k Bohu.
Po krátkém pobytu v Izraeli se Wiesel v roce 1955 odstěhoval do USA, kde posléze získal občanství. Poté působil jako profesor filozofie a náboženství na univerzitách v Bostonu a New Yorku a stal se jednou z vůdčích osobností amerického judaismu.

DĚTI VRAHŮ NEJSOU VRAZI
V roce 1986 mu byla za jeho aktivity udělena Nobelova cena za mír. Spolu s Václavem Havlem inicioval vznik pražského Fóra 2000. V té době ještě požadoval od německého prezidenta Raua oficiální omluvu německého národa Židům, v loňském roce ale své stanovisko zmírnil, když uvedl, že již nevěří v kolektivní vinu a že „děti vrahů nepovažuje za vrahy, ale za děti“.
(čtk, ksta, mtz) Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 22 30. května – 5. června 2023

Za pár dnů z nich budou kněží

Pán Bůh povolává ke kněžství rázně a náhle, jindy tiše a pomaličku, ale vždy ponechává svobodu odpovědět. O povolání i kněžských vyhlídkách jsme hovořili se…

celý článek


Požehnání za volant i řídítka

Prázdniny se blíží. Boží ochranu na cesty vyprošují a ke vzájemné ohleduplnosti vybízejí kněží a jáhni při žehnání řidičům a jejich automobilů, motorek i dalších…

celý článek


Na kole do Polska či Bavorska

Prázdniny se blíží. Boží ochranu na cesty vyprošují a ke vzájemné ohleduplnosti vybízejí kněží a jáhni při žehnání řidičům a jejich automobilů, motorek i dalších…

celý článek


Ať objeví, že se mají rádi

„Mami, ségra je zlá, už si s ní nikdy nebudu hrát. – Tati, ten brácha otravuje, furt za mnou leze, udělej s tím něco.“ Vztahy mezi sourozenci dávají rodičům někdy…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay