Žijme podle evangelia!

Vydání: 2013/36 Ať křik po míru stoupá vysoko!, 2.9.2013, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíšova slova nejsou mrtvou literou, ale naopak cestou k plnému životu v každé době.
 
Abychom jim porozuměli, aniž zeslabíme jejich účinek, aktualizujme jejich význam pro dnešek. Když Lukáš shrnul Ježíšovy výroky mezi rokem 75 a 80, také je přeložil do tehdejší situace křesťanů. Bylo stále nebezpečnější vyznávat Krista, protože hrozilo pronásledování, věznění, a dokonce popravy. Podobenství o stavbě věže a vojenském tažení měla připomenout, že opravdový věřící musí počítat s křížem a se zabitím – taková byla tehdy situace. Církev očekávala brzký návrat vítězného Pána, proto všechno ostatní včetně rodinných vazeb platilo za druhořadé.
 
Lidstvo je od té doby o dvacet století starší, ale Ježíšova slova mají nadčasovou platnost, proto si je vyložme podle toho, co nám chtějí říci dnes. Ostatně církev to ve svých dlouhých dějinách dělala stále znovu. Za příklad si vezměme sv. Františka Saleského, který bral člověka takového, jakým byl, a nechával ho žít v jeho prostředí. Hlásal, že zbožnost je možná pro každý stav a povolání, a není tedy vyhrazena jen mnichům v klášteře. Jinak ji ovšem prožívá otec rodiny, provdaná žena, dívka nebo voják. Pravá zbožnost neškodí žádnému povolání, žádné práci, protože klade důraz na svědomité plnění povinností v rodině i v zaměstnání. Přimlouval se za tzv. askezi lásky, jež má zkrotit nízký egoismus a uvolnit cestu lásce k Bohu a bližnímu. Chce raději půst srdce než půst těla, a proto oceňuje víc svědomitou práci než námahu postu a nadbytečného odříkání. Jinak řečeno, jde mu o cvičení v sebeovládání a převýchovu vlastního já.
 
Tyto myšlenky chtějí povzbudit i nás, ať žijeme kdekoliv a děláme cokoliv. Neboť je tolik druhů následování Krista, kolik je lidí. Podobně se vyskytuje mnoho křížů, „šitých na míru“ každému z nás: následování Ježíšových slov a osobní kříž vypadá jinak u desetiletého chlapce nebo děvčete, jinak u čtyřicetiletého otce rodiny, jinak u seniorů. Ukazuje se, že Pánova slova je nutno chápat stále nově a také je iniciativně prožívat, zcela podle osobních poměrů. Pak nám dodávají stále novou sílu k nesení kříže a k vyrovnání se s novými okolnostmi, v nichž je nám dáno žít.
 
Takto chápaná Ježíšova slova u sv. Lukáše nás svou radikalitou nechtějí zastrašit, ale spíše vybízejí k zamyšlení nad jeho napomenutím: Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde (Mt 24,42). A připojuje další výzvu: Proto i vy buďte připraveni (Mt 24,44). Ptejme se, jak jsme, nebo nejsme pohotoví v porozumění Boží vůli a jak vnášíme do současného potemnělého světa zářivé paprsky pravdy a lásky.
Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články

Diskuse

Jsou to hezká slova, humila 8.9.2013 22:49

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 20 11. – 17. května 2021

Statečný patron lidí od vody

Na konci května uplyne 300 let od blahořečení sv. Jana Nepomuckého. Slavit se bude nejen v jeho rodném Nepomuku.

celý článek


Síla, kterou má jednota

Desítky duchovních různých církví se 8. května připojily ke společné Deklaraci smíření v Praze na Bílé hoře, kde se před 400 lety odehrála známá bitva.

celý článek


Soudce, který se nebál mafie

Nového patrona mají od minulé neděle právníci a soudci. Je jím Sicilan Rosario Livatino, kterého pro jeho důslednou službu spravedlnosti zastřelila mafie Stidda v září 1990.

celý článek


Konfrontační styl je zničující

Publicista, pedagog, skaut, mediální analytik, člen redakční rady Perspektiv KT JIŘÍ ZAJÍC slaví sedmdesátiny. Některé své životní role a postřehy přibližuje v rozhovoru.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay