Žijme podle evangelia!

Vydání: 2013/36 Ať křik po míru stoupá vysoko!, 2.9.2013, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíšova slova nejsou mrtvou literou, ale naopak cestou k plnému životu v každé době.
 
Abychom jim porozuměli, aniž zeslabíme jejich účinek, aktualizujme jejich význam pro dnešek. Když Lukáš shrnul Ježíšovy výroky mezi rokem 75 a 80, také je přeložil do tehdejší situace křesťanů. Bylo stále nebezpečnější vyznávat Krista, protože hrozilo pronásledování, věznění, a dokonce popravy. Podobenství o stavbě věže a vojenském tažení měla připomenout, že opravdový věřící musí počítat s křížem a se zabitím – taková byla tehdy situace. Církev očekávala brzký návrat vítězného Pána, proto všechno ostatní včetně rodinných vazeb platilo za druhořadé.
 
Lidstvo je od té doby o dvacet století starší, ale Ježíšova slova mají nadčasovou platnost, proto si je vyložme podle toho, co nám chtějí říci dnes. Ostatně církev to ve svých dlouhých dějinách dělala stále znovu. Za příklad si vezměme sv. Františka Saleského, který bral člověka takového, jakým byl, a nechával ho žít v jeho prostředí. Hlásal, že zbožnost je možná pro každý stav a povolání, a není tedy vyhrazena jen mnichům v klášteře. Jinak ji ovšem prožívá otec rodiny, provdaná žena, dívka nebo voják. Pravá zbožnost neškodí žádnému povolání, žádné práci, protože klade důraz na svědomité plnění povinností v rodině i v zaměstnání. Přimlouval se za tzv. askezi lásky, jež má zkrotit nízký egoismus a uvolnit cestu lásce k Bohu a bližnímu. Chce raději půst srdce než půst těla, a proto oceňuje víc svědomitou práci než námahu postu a nadbytečného odříkání. Jinak řečeno, jde mu o cvičení v sebeovládání a převýchovu vlastního já.
 
Tyto myšlenky chtějí povzbudit i nás, ať žijeme kdekoliv a děláme cokoliv. Neboť je tolik druhů následování Krista, kolik je lidí. Podobně se vyskytuje mnoho křížů, „šitých na míru“ každému z nás: následování Ježíšových slov a osobní kříž vypadá jinak u desetiletého chlapce nebo děvčete, jinak u čtyřicetiletého otce rodiny, jinak u seniorů. Ukazuje se, že Pánova slova je nutno chápat stále nově a také je iniciativně prožívat, zcela podle osobních poměrů. Pak nám dodávají stále novou sílu k nesení kříže a k vyrovnání se s novými okolnostmi, v nichž je nám dáno žít.
 
Takto chápaná Ježíšova slova u sv. Lukáše nás svou radikalitou nechtějí zastrašit, ale spíše vybízejí k zamyšlení nad jeho napomenutím: Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde (Mt 24,42). A připojuje další výzvu: Proto i vy buďte připraveni (Mt 24,44). Ptejme se, jak jsme, nebo nejsme pohotoví v porozumění Boží vůli a jak vnášíme do současného potemnělého světa zářivé paprsky pravdy a lásky.
Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články

Diskuse

Jsou to hezká slova, humila 8.9.2013 22:49

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 16. – 22. srpna 2022

Festival plný radosti z víry

Celostátním setkáním mládeže v Hradci Králové provedl příběh sv. Pavla. „Vstaň! Udělám z tebe svědka toho, co jsi viděl,“ znělo motto týdne.

celý článek


Kardinál Czerny navštívil Osvětim

Někdejší nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi navštívil s delegací polských biskupů kardinál Michael Czerny 9. srpna – v den 80. výročí smrti sv. Terezie Benedikty od Kříže.

celý článek


Zažehnout oheň poznávání

Na univerzitě, v klášteře, farním pastoračním centru nebo u počítače. Vzdělávat se dá skoro všude. S novým školním rokem se rozbíhají některé pravidelné kurzy.

celý článek


Nebát se psát vlastní příběh

Ti starší z nás pamatují mnohé. Příběhy radostné i ty jiné, zkušenosti draze zaplacené, momenty, o kterých se jen těžko mluví. Jak se ale o nich dozvědět, když babička…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay