Zemědělství musí mít člověk v genech

Vydání: 2007/45 Jak se žije ekologickým zemědělcům, 6.11.2007, Autor: Zita Chalupová

Ve vilce kousek od centra Olomouce žijí Josef a Marta Ludíkovi. V nedalekém Žerotíně pěstují již sedmnáct let biozeleninu, kterou spolu s dalšími biopotravinami nabízejí ve svém obchodě se zdravou výživou. Jaké výhody a nevýhody má ekologické hospodaření? O tom všem jsem s Ludíkovými mluvila mezi regály se špaldovou moukou, sýrem tofu či biokořením.

Co vás k zemědělství přivedlo?

Josef L.: Naši prarodiče z obou stran hospodařili, manželčini rodiče byli družstevníci, můj otec pracoval v potravinářství. Rostl jsem v tom celý život, jsem zemědělský inženýr. Myslím, že je to trochu i v člověku, v genech. Můj syn a obě dcery taky vystudovali vysokou zemědělskou. Začali jsme s manželkou hned v roce 1990 jako jedni z prvních soukromě hospodařit. Máme v Žerotíně, kde nám vrátili pole po rodičích, rodinnou farmu, pracujeme na ní jen se synem. Pomáhají nám traktor, kombajn. Po revoluci se začalo hodně mluvit o ekologickém zemědělství. Věděl jsem, jak se hospodařilo předtím, takže jsme se rozhodli zkusit to jinak. Navíc tento způsob hospodaření konvenuje s naším křesťanským přístupem ke světu, přírodě a životu vůbec. Také jsem navštívil ekofarmy v Německu, Rakousku, Švýcarsku, a viděl jsem, že to ve světě není nová věc. Později jezdily i naše děti z vysoké školy na praxi do zahraničí, hlavně do Švýcarska, Rakouska a Lucemburska. Všechny nás to chytilo.

Co všechno pěstujete?
Josef L.: Obilí, brambory, zeleninu, luskoviny, ovoce, hlavně jablka. Máme přes čtyřicet druhů zeleniny. Kromě všech běžných plodin jsou to taky například pšenice špalda, dýně hokkaido, tuřín, vodnice. Dýně je výborná do polévky. Nikdy bych nevěřil, že polévka ze zeleniny může být tak chutná jako třeba slepičí.
Marta L.: Vařím ji tak, že celou dýni i se slupkou pokrájím, uvařím ve větším množství vody, pošťouchám, pak opražím kostičky anglické slaniny, přidám k dýni, povařím, přiliju trochu mléka a osolím. Vodnice a tuřín jsou staré zeleniny. Dřív z nich hospodyňky dělaly všechno – polévky, kaše. Vodnice roste na podzim, je to taková větší ředkev. Tuřín je náhrada brambor, dělá se z něj bramborový salát nebo se suší do polévky.
Jako ekozemědělci nesmíte používat chemická hnojiva ani postřiky...
Josef L.: Mohli bychom hnojit hnojem, ale ne z konvenčního zemědělství a z velkochovů. Takže máme zvláštní pole, na kterém pěstujeme vojtěšku na zelené hnojení. Hnojíme taky meziplodinami. Stane se, že košťáloviny napadne bělásek, pak musíme víc vyřazovat. Ale to, co zůstane, je pěkné a stačí. Hlodavci občas něco okoušou, vytvoří kola v obilí, ale nikdy se nepřemnožili.

Často se tvrdí, že plodiny pěstované ekologickým způsobem mají menší plody a tolik nerodí. Máte taky takovou zkušenost?
Josef L.:
Velikost i množství záleží spíš na odrůdě a průběhu vegetačního roku. Je důležité, kdy rostlinka dostane vláhu. Když je to v pravý čas, není žádný problém.

Někdy lidé zaměňují biopotraviny s vegetariánskou stravou…
Marta L.:
To je samozřejmě špatný výklad. Bio může být všechno. My kromě své produkce prodáváme i jiné biopotraviny. Mnoho druhů mouky, sýry tofu, biovejce, biojogurty, potraviny pro alergiky, bezlepkáře.

Lze koupit i biomaso?
Marta L.:
Lze a lidé se na ně ptají čím dál častěji. Ale zatím ho není mnoho. Prodáváme běžně biouherák, který vyrábí jedna česká firma.

Máte nějaké plány do budoucna?
Josef L.:
Snad jediný: aby to pořád fungovalo. Biopozemky jsem před čtyřmi roky dal synovi, já už jen hospodařím. Máme devět vnoučat, tak snad se toho, dá-li Bůh, někdo z nich ujme.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay