Ze svatovítské katedrály se rozezní sv. Dominik
Vydání: 2012/10 Ze svatovítské katedrály se rozezení Dominik, 7.3.2012, Autor: Tomáš Kutil
Napětí ve zvonařské dílně bylo doslova hmatatelné, mírnila je jen tichá modlitba, v očích zvonařů se dokonce objevily slzy. „Nedýchám a nemůžu mluvit, ale doufám, že vše proběhlo v pořádku,“ dělí se se svými pocity zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová při slévání rozžhaveného kovu ze dvou pecí do připravené formy. Podařilo se, a minulou středu tak v Brodku u Přerova vznikl nový tisícikilogramový zvon pro katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, k němuž přibudou ještě dva další.
Samotné slévání zvonu trvalo jen 15 minut, podle zvonařů je to ale vrchol celého procesu zrodu zvonu, který je velmi náročný a musí se stoprocentně podařit. „Všichni mají svůj úkol a jeden spoléhá na druhého. Teď už budeme čekat, až vychladne,“ dodává zvonařka. Během chladnutí, které trvá zhruba 14 dní, se molekuly kovu vhodně uspořádají pro rezonanci a vytvoří tón budoucího zvonu. „I to jsou nesmírně důležité okamžiky, které ale už lidská ruka nemůže ovlivnit,“ doplňuje druhá zvonařka Marie Tomášková-Dytrychová, matka Leticie, se kterou společně vedou zvonařskou dílnu.
Lití zvonu sledoval i P. Jiří Svoboda, děkan metropolitní kapituly, který zvonařům při práci požehnal. „Byl to pro mě nesmírně působivý zážitek. Uvědomil jsem si, že když rozžhavená zvonovina stéká do formy, je to chvíle vlastního zrodu zvonu. Vážím si i toho, že jsem mohl vidět, jak krásný vztah mají zvonaři ke své práci,“ řekl KT děkan Svoboda. Už jako seminarista ve svatovítské katedrále ministroval, a proto k ní má dlouholetý vztah a je velmi rád, že doplnění zvonů znamená likvidaci posledních škod, které v katedrále napáchala 2. světová válka.
Pracovníci zvonařské dílny na zvonu pracovali zhruba tři měsíce. Sami zvonaři přiznávají, že mají za sebou i podstatně větší díla, ale toto je pro ně jedno z nejprestižnějších. „Nezáleží na velikosti, ale na tom, kde bude viset. Tohle je pro nás vrcholná zakázka,“ potvrdila Marie Tomášková-Dytrychová. Podobný pocit má také její dcera, podle níž jde o životní dílo jejich zvonařské dílny.
Největší zvon ponese stejné jméno jako jeho roztavený předchůdce – sv. Dominik – a spolu s dalšími dvěma menšími zvony (Ježíš a Panna Maria), které vznikají, zaplní chybějící místa ve věži katedrály. Požehnat by je měl kardinál Duka 30. dubna na svátek sv. Zikmunda, jehož jméno nese největší zvon katedrály (už o několik dní dříve by měly být zvony v katedrále vystaveny). Po požehnání bude následovat náročná operace jejich vyzdvižení do věže tak, aby se v polovině května mohly slavnostně rozeznít nad Prahou.
Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
