Ze stromu poznání jsme jedli...

Vydání: 2008/9 Umírání dříve a dnes, 26.2.2008, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Ze stromu poznání jsme jedli, ale rozlišovat dobro a zlo jsme se nenaučili, nebo spíše naučit nechtěli; sami jsme se chtěli stát jejich mírou. Někde tam, kdysi dávno, když se člověk začínal stávat člověkem, vykročil na cestu poznání a snahy přizpůsobovat si svět. Starověcí Řekové ten první „opovážlivý krok“ vyjádřili mýtem o muži – Prométheovi, který ukradl bohům oheň. A krutě za to zaplatil. Podle jedné tradice biblického výkladu spustila celý ten nekončící a nezadržitelný proces svou zvídavostí žena – pramáti Eva. Zvídavost, zvědavost, tvořivost, poznávající rozum – to jsou Boží dary člověku, ale záleží na tom, jak se s nimi naloží.
Židovský filozof vídeňského původu Hans Jonas ve svém díle Princip odpovědnosti naléhal na vědce, aby se s předběžnou opatrností snažili předvídat následky svých činů. To platí zejména při experimentování s živými tvory, které může mít nedozírné a nezvratné následky. Skoro všechno, co byli autoři science-fiction schopni vymyslet, bylo posléze realizováno. Vzpomeňme na verneovky, na Aldouse Huxleye a jeho Brave New World, na polskou filmovou sci-fi komedii Sexmise nebo na román Hoši z Brazílie o pokusech naklonovat Hitlera. V novém románu Michaela Crichtona Příští si můžeme přečíst příběh vědce, který oplodnil šimpanzí vajíčko svou vlastní spermií a chtěl v laboratoři vypěstovat embryo-chiméru a zkoumat jeho vývoj. Nedopatřením se stalo, že toto embryo bylo zavedeno do dělohy šimpanzí samičky a že se narodil lehce deformovaný opičák, který myslel, cítil a naučil se mluvit jako malé dítě. To už dnes není nemyslitelné, i když technologie ještě nejsou tak daleko. Film nedávno vysílaný v televizi zase líčil životní pocity dívky, která zjistila, že je klonem své matky, slavné pianistky. Ta si ji „dala udělat“, aby měla komu předat své umění. Dívka se ovšem vzbouřila, opustila koncertní kariéru a zvolila život v prostotě kanadské přírody.
To je sice science-fiction, ale v minulém roce Samuel Wood, zakladatel kalifornské biotechnologické firmy Stemagen, naklonoval sám sebe – do čerstvých vajíček získaných od mladých zdravých dárkyň vložil jádra ze svých vlastních kožních buněk. Podařilo se mu vytvořit jako prvnímu na světě jedno lidské embryo, které se dále v laboratoři vyvíjelo do stadia blastocysty. Pak je zničil. Ale co by se bývalo stalo, kdyby je byla některá žena přijala a donosila? Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 41 4. – 10. října 2022

Papež apeluje na Putina

„Tato strašná a nepředstavitelná rána lidstva místo toho, aby se hojila, stále více krvácí a hrozí, že se rozšíří,“ prohlásil 2. října o ruské válce proti Ukrajině…

celý článek


Nuncius požehnal repliku fatimské kaple

V Koclířově u Svitav požehnal minulou sobotu nuncius Jude Thaddeus Okolo spolu s biskupem Janem Vokálem repliku fatimské kaple Capelinhy, určenou Světovým fatimským apoštolátem…

celý článek


Neublížit svým těžkým batohem

Každý v životě prožil nějaké křivdy. Proč se nám vlastně dějí a jak s nimi naložit, radí psychoterapeutka PETRA VESELÁ z Křesťanského terapeutického centra v Praze.

celý článek


Záchytný bod v místě studií

Věřící studenti vysokých škol mohou téměř v každém univerzitním městě navštěvovat společenství podobně smýšlejících kolegů.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay