16. 8. 2022
|Na univerzitě, v klášteře, farním pastoračním centru nebo u počítače. Vzdělávat se dá skoro všude. S novým školním rokem se rozbíhají některé pravidelné kurzy.
Vydání: 2022/34 Festival plný radosti z víry, 16.8.2022, Autor: Ondřej Elbel
„Vzdělávat neznamená plnit nádoby, ale rozžíhat ohně,“ přirovnal papež František v loňském poselství milánské katolické univerzitě Sacro Cuore (Svatého srdce). Studentka Helena Böhmová takový oheň našla na Katedře kulturních a náboženských studií Univerzity Hradec Králové. Cesty k Bohu a vzdělávání se podle ní vzájemně doplňují a obohacují. „Dosavadní studium mě nasměrovalo k pochopení, že vlastně nikdy nekončí a že jeho smysl nesouvisí s úspěchy či neúspěchy u zkoušek,“ uvažuje a pokračuje: „Tím mi zároveň zásadně obohatilo víru nejen prostřednictvím kurzů a religionisticky orientovaných předmětů, ale především důrazem na vytrvalost a odvahu jít za něčím, co nemusí být zcela zjevné,“ uvažuje. Dokládá, že důležitým místem pro její osobní rozvoj je taky hradecký Křesťanský akademický klub Salaš s přednáškami a duchovním programem. „Salaš mi pomohla rozšířit obzory i mimo můj obor, dává příležitost k neformálnímu setkávání a novým kontaktům,“ říká Helena Böhmová a vlastně tím i potvrzuje další slova papeže Františka ze zmíněného projevu, totiž, že oheň vzdělání se předává osobním svědectvím.
Učit se od druhých
Studium není samotářskou záležitostí, zdůrazňuje také dominikánka Pavlína Marie Kašparová, doktorandka teologie a umělecké tvorby na univerzitě v Cambridgi. „Úkolem učitele není jen sdílet vědomosti a metody k jejich získání, ale také příležitosti, a to uváděním studentů do okruhu známých a kolegů,“ popisuje kolektivní rozměr studia dominikánka, která v Cambridge zároveň vyučuje na katolickém Teologickém institutu Margaret Beaufortové, který se zaměřuje na vzdělávání a podporu žen v církvi. Podílela se tam třeba na vedení on-line kurzu „Ženy, které změnily církev“, kde mohla jako lektorka nahlédnout do života desítky žen, které se zapsaly: renomovaných akademiček, řeholnic, žen v domácnosti i studentek. Život na univerzitě ve Spojeném království ji učí „přistupovat ke studentovi jako k partnerovi, a ne k někomu, koho je třeba poučit, vychovat a případně otitulovat.“
Univerzita na faře
Za rozvojem osobní spirituality a poznáváním Božích tajemství se nemusí jezdit nikam daleko. V každé farnosti se dají uspořádat kurzy Alfa, Život v Duchu (od Charismatické obnovy) nebo Zacheus (familia.cz). Třeba v Kyjovicích u Ostravy si vytvořili dokonce vlastní „farní univerzitu“. „Podnět přišel zhruba před třemi lety od farníků, kteří hledali odpověď na otázky víry a křesťanského života,“ popisuje tamní duchovní správce P. Zdeněk Šimíček. Od té doby společně zhruba jednou měsíčně otevírají témata jako okultismus, léčitelství, homeopatika, dědičný hřích nebo úcta a ostatky svatých. Jeden z účastníků Vítězslav Grygar vidí hlavní přínos „Kyjovické univerzity“ v možnosti vést diskusi a téma rozvykládat, což kázání nebo odpovědny v časopisech neumožňují. „Farní univerzita poskytuje ten chybějící dílek, možnost dialogu a prostor pro argumenty,“ zmiňuje farník s tím, že klíčovou podmínkou je vytvořit svobodné „univerzitní“ prostředí, ve kterém je možné vyslovit jakýkoliv dotaz či názor.