Zakusit pravou radost z Boží blízkosti

Vydání: 2017/2 Koledníci rozdávají radost, 10.1.2017, Autor: Jiří Gračka

Tříkrálová sbírka by neměla být jen vybíráním peněz pro potřebné. Má za úkol i přinášet radostnou zvěst do společnosti. Co pro to mohou udělat sami koledníci? – Ptali jsme se arcibiskupa JANA GRAUBNERA.


Tříkrálový průvod prošel i centrem Prahy. Mudrci při něm nesli i zlato, kadidlo a myrhu. Snímek Aleš Masner

Jak koledníky připravit na to, že sbírka je také evangelizačním působením?

Především zde vidím prostor pro spolupráci Charity, farností a katechetů. Koledníky je třeba vysílat z kostelů bohoslužbou vyslání, ale jsou i další možnosti, jak jim dát zakusit pravou vánoční radost z Boží blízkosti, aby měli co rozdávat. Nějaký kalendářík či cukřík pak budou jen viditelným znamením a upomínkou na duchovní obdarování.

Co se očekává od samotných koledníků a jejich vedoucích? Jde především o to, jak vystupují a působí, anebo se od nich čeká i nějaké aktivní jednání?

Jistě. Vybírají sice peníze, ale ty nejsou cílem. Koledníci rozdávají radost z Boha a dávají lidem příležitost zapojit se do církevního díla lásky. Sami pak zakoušejí společenství církve. Otevřeně se k ní hlásí. Nezištně slouží. To jsou důležitá znamení.

Navíc poznávají charitní dílo. Je dobře, když charity pozvou koledníky na prohlídku nějaké charitní služby, aby z vlastní zkušenosti věděli, čemu pomáhají. Charita si tak vychovává budoucí spolupracovníky a podporovatele.

Na mnoha místech s Charitou spolupracují a chodí koledovat i lidé nevěřící. Jak může v tomto případě sbírka naplnit své evangelizační poslání?

Zapojení nevěřících je skvělou příležitostí k evangelizaci jich samotných. Evangelizací nemyslím přesvědčování o víře, ale měli by získat aspoň základní informaci o betlémské události, když se zapojují do díla spásy. Musí padnout otázka, čím to je, že narození chudého dítěte ve stáji pastýřů má takový ohlas v dějinách, že to vytáhne i nás do mrazivého počasí. Kdo se zapojuje do díla Boží lásky pomáhající potřebným, ten je už nějakým způsobem otevřený Bohu, dělá zkušenost s Bohem a s církví. Pokud na konci koledy řekne, že příště chce jít zase, je to pro něho důležitý krok na cestě víry, i když nemluvíme třeba o jeho křtu.
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články



Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay