Zakusili jsme, že jsme jedna církev

Vydání: 2023/7 Zakusili jsme, že jsme jedna církev, 14.2.2023

Zástupci 39 biskupských konferencí a 45 zemí debatovali v Praze od 6. do 9. února o tom, kam církevní společenství v Evropě směřuje, a naslouchali navzájem svým zkušenostem. „Bylo to poprvé, co jsme spolu skutečně mluvili,“ shrnul hlavní zpravodaj synody, kardinál Jean--Claude Hollerich.


Během přestávky. V popředí zleva Mons. Luis Marin de San Martin a Mauricio Lopez Oropeza ze sekretariátu synody. Snímek Jakub Šerých / Člověk a Víra


Hotel Pyramida poblíž Strahovského kláštera tentokrát hostil pestřejší společnost než jindy – běžné hotelové hosty doplnily dvě stovky delegátů synody z východu, západu, jihu i severu Evropy, mezi nimi kardinálové, biskupové a kněží, zástupci vatikánských úřadů, řeholníci a řeholnice i desítky angažovaných laiků. Přibližně polovinu tohoto shromáždění představovaly ženy, včetně vysokých představitelek církevních děl a hnutí. Dalších 270 účastníků z různých zemí se připojovalo online. Pořadatelé, kterými vedle Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) byla také Česká biskupská konference, přizvali i zástupce ekumeny – francouzskou baptistickou teoložku Valérii Duval-Poujolovou a pastora Christiana Kriegera za Světovou radu církví či pravoslavného arcibiskupa Nikitase Liouliase.

Napětí mezi východem a západem

„Bylo to poprvé, co jsme spolu skutečně mluvili, my křesťané ze střední, východní a západní Evropy,“ zdůraznil pro deník La Croix kardinál Jean-Claude Hollerich, jezuita a hlavní zpravodaj synody o synodalitě. „Dokázali jsme si vzájemně s respektem naslouchat a vyměnit si různé názory. Budeme schopni rozlišovat a společně postupovat vpřed,“ doplnil kardinál a přiznal, že se mu ulevilo, protože se jako mnoho dalších obával pnutí zvláště mezi věřícími z východních a západních zemí. Tohoto napětí si sice povšimla i předběžná závěrečná zpráva, nakonec se ale neukázalo jako nepřekonatelné. A zvláště kardinál Hollerich vyzdvihl podíl online účastníků, kteří se zapojovali navzdory nepohodlí a technickým problémům.

Během zasedání delegáti postupně představovali 39 národních zpráv k pracovnímu dokumentu pro kontinentální etapu synody „Rozšiř prostor svého stanu“, který měly národní církve předtím k dispozici. Ve třinácti skupinkách rozdělených tak, aby daly dohromady lidi různých jazyků, zkušeností, pohlaví, stavu i rolí v církvi, pak sdíleli své postřehy formou tzv. duchovní konverzace – tedy bez bezprostředních vzájemných reakcí a s pravidelnými přestávkami ke ztišení. Své výstupy pak opět předložili v plénu.

Poslední, čtvrteční dopoledne pak patřilo čtení a připomínkování závěrečné zprávy. Postřehy delegátů, svědectví ze skupinek i podněty z pléna do něj postupně zapracoval šestičlenný redakční tým, který tvořili P. Giacomo Costa SJ
z generálního sekretariátu synody, pastorální teoložka Clara Czizar, teolog Arnaud Join-Lambert, vatikanista Andrea Gagliarducci, P. Mirosław Tykfer z Komunity Sant’Egidio a odbornice na církevní právo Myriam Wijlens. „Naše práce byla bohatá a vzrušující, i když ne bez problémů a těžkostí. Dnes můžeme potvrdit, že naše církev je krásná a vykazuje rozmanitost, která je také naším bohatstvím. Cítíme, že ji milujeme ještě hlouběji, navzdory zraněním, která má,“ stojí v předběžné závěrečné zprávě, ze které se ve čtvrtek četlo.

Na cestě za uzdravením

Na předním místě v ní delegáti vyslovují bolest nad oběťmi zneužití v církvi či nad „agresivní válkou, která znetvořila Ukrajinu“. Zdůrazňují, že by v hotovém dokumentu – a tedy na říjnovém zasedání synody v Římě – neměly chybět otázky doprovázení zraněných, docenění lidí na okraji, postavení žen v církvi nebo ekumenický a mezináboženský dialog. Píší také o podpoře „jednoty v rozmanitosti, která uniká pokušení uniformity“. Redakční tým nyní do textu zanáší připomínky delegátů, kteří ho dostanou k případné revizi. Do konce března má putovat na generální sekretariát synody.

„Uzavíráme naše setkání, které bylo důležitým krokem na cestě k biskupské synodě letos a napřesrok v Římě. Zažili jsme ovoce naslouchání jeden druhému i Duchu Svatému,“ řekl v závěrečné řeči arcibiskup Gintaras Grušas, předseda CCEE. „Zakusili jsme, že jsme jedna rodina, jedna církev – ženy, muži, kněží i biskupové. Jako každá rodina máme mezi sebou rozdíly, ale přesto si dokážeme prokazovat respekt a důstojnost,“ připojil a nabídl obraz, který mu v závěru setkání silně rezonoval: obraz umírajícího Krista na kříži, zbitého a krvácejícího, který se ptá: Můžeš mě milovat, když takto vypadám? „Naše církev má také mnoho ran. Pokračujeme v cestě za uzdravením otevřeností vůči všem lidem,“ dodal arcibiskup Grušas.

Větší otevřenost církve žádali během setkání poklidnými manifestacemi s bannery aktivisté mezinárodního hnutí We are Church (My jsme církev), které požaduje rovnost rolí a pravomocí všech věřících. V předsálí se s některými delegáty setkali také členové spolku Někdo ti uvěří, který pomáhá obětem zneužívání v církvi.

Pro generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla CSsR je synodální proces pokračováním Druhého vatikánského koncilu – „onoho ‚otevření oken‘, se kterým přišel Jan XXIII. Jeho potenciál zdaleka není vyčerpaný,“ uvedl pro KT. Za velkou výzvu považuje „nevylít s vaničkou i dítě“ – tedy změnit styl života církve, ale ne to, co je v její DNA. „Jednodušší řešení zahrnují buď opuštění synodálního stylu života církve, anebo změny v nauce, což je nad naši kompetenci. A bylo by to příliš laciné,“ doplnil.

Předsedové biskupských konferencí Evropy navázali 10. a 11. února vlastním zasedáním. Na jeho konci vydali stručnou reflexi. „V těchto dnech v Praze jsme zjistili, že prožité chvíle modlitby a práce byly hlubokým duchovním a skutečně synodálním zážitkem. Vzájemné naslouchání, plodný dialog, vyprávění o tom, jak naše církevní společenství prožívala první fázi synodálního procesu a připravovala se na kontinentální setkání, jsou jasným znamením naší jedinečné sounáležitosti s Kristem,“ píší v ní a zavazují se i nadále podporovat synodální proces v diecézích. „Chceme usilovat o zvětšení prostoru našich stanů, aby se naše církevní společenství stala místem, kde se každý cítí vítán,“ připojili biskupové CCEE.

TOMÁŠ KUTIL a ALENA SCHEINOSTOVÁ



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články



Aktuální číslo 11 14. – 20. března 2023

Inaugurace s požehnáním

S biblickým Áronským požehnáním i přímluvou zástupců církví a rabína zahájil ve čtvrtek Petr Pavel svou službu prezidenta.

celý článek


Bůh snese i naše negativní emoce

O tom, že Bůh snese i naše negativní emoce, které se z našeho nitra občas derou na povrch, když se cítíme Bohem zklamáni a opuštěni, hovoříme se známým karmelitánským…

celý článek


Pohled do "církevních devadesátek"

Devadesátá léta neznamenala jen orlické vraždy nebo divokou privatizaci, ale také dobu nebývalého rozvoje náboženského života. Zaměřuje se na to připravovaný televizní…

celý článek


Něžné i silné srdce žen

Papež se znovu postavil za zrovnoprávnění mužů a žen, které podle Františka „svět zkrášlují, chrání a udržují při životě“.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay