Zájem o veřejné dění je povinnost
Vydání: 2004/35 Církev a kněží v politice, 31.8.2004, Autor: Aleš Palán
Rozhovor s biskupem Václavem Malým
Na to, zda existuje nějaký
oficiální dokument, který by kněze vedl v otázce angažovanosti v politice, jsme
se zeptali pražského biskupa Václava Malého.
„Už v roce 1982
vyšel dokument, který kněžím zakazoval angažovat se v politických stranách –
tento dokument se vztahoval i na hnutí Pacem in terris a často se na něj
odvolával i kardinál Tomášek,“ říká biskup Malý a dodává: “Neznamená to ovšem,
že by se kněz neměl starat o veřejné dění. Právě naopak. Pokud má kněz aktuálně
zvěstovat víru, je důležité, aby se dobře orientoval ve společenském dění a
různých politických nabídkách. Vůči tomuto ideálu máme ještě dost velký dluh,
protože část kněží se o veřejné dění dostatečně nezajímá a pokládá ho za něco,
co je odvádí od duchovního života.“
Neodvádí?
Není
to v žádném případě v rozporu, poslání kněze to neoslabuje. Kněz musí být
člověkem duchovně zakotveným, ale měl by dokázat to, co načerpá z modlitby,
svátostí a kněžské služby, převést do konkrétních výzev a jasné orientace ve
veřejných otázkách. Zájem o veřejné dění je tedy snad až jeho povinností. Jiná
otázka je, jestli se má sám angažovat.
Někteří věřící vám právě
v této souvislosti vyčítali, že jste se za komunistů angažoval v Chartě a VONSu
(Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných - pozn. red.).
Šlo o
občanská hnutí, která neusilovala o politickou moc, jen tu moc usvědčovala ze
lži. Kdo jiný než kněz by měl být kritickým kvasem, když se páchá nějaká
nespravedlnost? Dnes existují mnohé občanské, ekologické, humanitární a kulturní
iniciativy, které nabízejí volný prostor i pro kněze; může je nejen podpořit,
ale přímo se v nich angažovat. Vždyť kněz je také občan a zralou občanskou
společnost má spoluvytvářet.
Jednání patera Protivínského, který
vyvěšoval protikomunistické plakáty, tedy schvalujete, kdežto kandidaturu patera
Kocmana, který se za republikány ucházel o post v Evropském parlamentu,
pokládáte za pochybenou.
Ano, na tyto konkrétní příklady by to šlo
docela dobře vztáhnout.
Co byste si myslel o tom, kdyby kněz
organizoval kandidátku do obecních voleb ve vsi, kde by jinak kandidovali pouze
komunisti?
Myslím, že pan farář by něco takového organizovat neměl,
mohl by však lidem vysvětlovat, oč by podobné nezávislé sdružení mohlo usilovat.
Může a má mluvit o tom, co je v programech politických stran vysloveno v souladu
s evangeliem a sociálním učením církve, a co je proti němu. Měl by dát lidem
správnou informaci a kritéria, podle kterých by se orientovali; konečné
rozhodnutí ale musí udělat každý sám. Farář jim nemá říkat: Volte toho a toho
kandidáta.
