Vydání: 2008/29 Katolická charismatická konference, 15.7.2008, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Zahrádecko a Křivsoudovsko patřilo k nábožensky nejživějším oblastem okresu Ledeč nad Sázavou. Snad právě proto býval osud zahrádeckých farářů po druhé světové válce velmi dramatický. Jak říká poslední zahrádecký farář Oldřich Šmeral: „Zahrádka byla pro kněze trochu rizikové pracoviště.“ V letech 1940–1948 v Zahrádce „farářoval“ mučedník komunismu Josef Toufar. Ze Zahrádky byl přeložen do Číhoště, kde ho následně komunistické orgány obvinily ze zinscenování tzv. Číhošťského zázraku. Na následky nelidského mučení pater Toufar ve vězení zemřel.
Když přišel v roce 1953 do Zahrádky pater Josef Němec, měl už za sebou vězeňské zkušenosti. „Na Pankráci jsem se poprvé ocitl už v roce 1950,“ říká KT třiaosmdesátiletý kněz. „A protože opakování je matka moudrosti, v padesátém šestém jsem se na Pankrác vrátil,“ žertuje politický vězeň. „Měl jsem mít v Zahrádce hodinu náboženství. Přišel jsem do třídy, ale děti mi začaly hlásit, že mají pionýra – změnili jim rozvrh. Několik dětí mělo na krku rudé šátky. Nevím, co mě to napadlo, ale řekl jsem jim: „Až půjdete ven, raději si ty šátky sundejte, aby se na vás nesesypali krocani,“ vzpomíná pater Němec. Tento žertík byl ale v očích nových mocipánů velkým prohřeškem. Kněz byl obviněn a začalo vyšetřování. Jeden pošťák si vymyslel, že Josef Němec údajně jeho dvou dcerám při výuce náboženství řekl, že kdo se přihlásí na uhelnou brigádu, dopustí se smrtelného hříchu. Fakt, že kněz nic takového neřekl a jedna z pošťákových dcer už ani do náboženství nechodila, nemohl na obvinění nic změnit.
V zahrádecké kronice nalezneme tento tendenční zápis: „V obci řádil farář Jos. Němec. Byl to typ jezuity, potměšilý a zavilý nepřítel. Až ve škole narazil na nepochopení svých rejdů. Tam se snažil v hodinách náboženství zakazovati nošení pionýrských šátků a když mu to žáci dokazovali, všemožně se vykrucoval. Protože však jeho činnost již byla známá z různých vývěsek na kostelních dveřích, ozvala se bezpečnost.“
Pro patera Němce si 11. května 1956 přijeli přímo do Zahrádky jihlavští estébáci. „Jednali jak gestapáci, prohlédli mi faru od půdy po sklep, ale nic nenašli. Sebrali mi jen nějaké tiskoviny,“ vzpomíná kněz. Když zadrženého vezli do Jihlavy k výslechu, auto se zastavilo a nechtělo jet dál. J. Němec, který měl za sebou už jeden kriminál, si dovolil říci, že je to znamení toho, že nic neprovedl. Nakonec se auto ale přece jen rozjelo.