Žádné kříže ve školách
Vydání: 2004/39 Proměny papežství, 16.9.2004, Autor: Kateřina Beščecová
Německo zakáže nošení náboženských symbolůV době, kdy Francií zmítají vlny protestů proti rozhodnutí státu, který zakázal nošení náboženských symbolů ve školách, chystá podobné zákony také Německo. Účelem návrhu „šátkového zákona“, který nyní projednává spolková země Berlín, je zakázat nošení muslimských šátků, židovských jarmulek i křesťanských křížů ve veřejné službách. Zákon by měl začít platit od ledna příštího roku.
Již před rokem stanovil německý ústavní soud, že o zákazu nošení náboženských symbolů musí samostatně rozhodnout jednotlivé spolkové země. Bývalý prezident Johannes Rau tehdy doporučil, aby tyto nové zákony přistupovaly stejně vůči všem náboženstvím. Pokud tedy zakážou nosit muslimské šátky, neměly by povolit ani ostatní náboženské symboly.
První spolkovou zemí, která přijala šátkový zákon, bylo v březnu 2004 Bádensko-Würtenbersko (to ovšem zakázalo jen muslimské šátky), následovalo Sársko a Dolní Sasko, nyní ho projednává Berlín a následovat ho budou některé další spolkové země.
KATOLICKÁ CÍRKEV ZÁKON KRITIZUJE
Proti zákazu nosit náboženské symboly se ostře postavila Německá biskupská konference. „Už samotný zákon může vyvolávat napětí a konflikty,“ řekl její sekretář P. Hans Langendörfer. Nelíbí se mu také zákaz umisťování křížů ve veřejných místnostech. „Podíl křesťanství na lidské svobodě a na kulturních tradicích je v dějinách natolik významný, že je pro budoucnost opravdu velmi důležité, aby církev skrze kříže mohla připomínat platnost tohoto odkazu,“ řekl Langendörfer. Připomenul, že tato společnost stojí na křesťanských kořenech, což podle něj je dostatečný argument už proti loňskému rozhodnutí ústavního soudu.
Také prezident Centrálního komitétu (ZdK) německých katolíků prof. Hans Joachim Meyer odsoudil „návrh zákona k náboženské neutralitě státu“, protože „tento zákon prakticky odmítá veřejný charakter náboženství a degraduje ho na soukromou záležitost“. Podle Meyera by právo neskrývat náboženské symboly mělo patřit k náboženské svobodě zakotvené v ústavě. „Na rozdíl od muslimských šátků, které je možno chápat jako politický symbol, stojící v protikladu se základními hodnotami naší ústavy, není u židovských jarmulek a křesťanských křížů známá žádná konfrontace se zákonem,“ řekl Meyer a vyzval poslance, aby „šátkový zákon“ nepodpořili. I předseda Německé biskupské konference kardinál Karl Lehmann v rozhovoru pro časopis Focus konstatoval, že „zatímco muslimský šátek považuje mnoho žen za symbol diskriminace, křesťanské kříže a náboženské oděvy neobsahují ani stopu propagandy“.
PROTI NÁBOŽENSKÉ SVOBODĚ?
Němečtí právní odborníci zároveň varují, že pokud by byly zakázány jen muslimské šátky, mohli by se muslimové ohrazovat, že jsou diskriminovaní. Také podle bývalého spolkového ústavního soudce Dietera Grimma se princip rovnosti musí vztahovat i na křesťanské symboly. „Neutralita státu si nemůže dovolit zvýhodňovat jedno náboženství před jinými. A z tohoto hlediska to zákonodárci nebudou mít jednoduché,“ uvedl. Grimm zároveň řekl, že všeobecný zákaz nošení náboženských symbolů, který nepřipouští výjimky, „jen ohraničuje náboženskou svobodu“ a navrhl, aby se zákaz vztahoval pouze na některé konkrétní případy. „Základní otázkou totiž je, co ,šátek´ symbolizuje. Má-li jednoznačný, čistě náboženský význam, pak by se do stát do této věci neměl vměšovat a vyvozovat právní následky,“ dodal. Sdílet článek na:
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
