Žádná betlémská kometa, ale sblížení planet
Vydání: 2011/2 Jaroslav Seifert, 4.1.2011, Autor: Václav Štaud
Příloha: Doma
V evangeliu sv. Matouše čteme o cestě mudrců za Ježíšem: „A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě.“ Obecně je rozšířená domněnka, že se jednalo o kometu. Na slovo vzatý odborník, astrofyzik JIŘÍ GRYGAR, je ale jiného názoru:
Co byla betlémská kometa zač?
Nebyla to kometa. V době počátku křesťanského letopočtu byla totiž astronomie v zemích zejména Dálného východu natolik rozvinutá, že záznamy o jasných kometách, které jsou přirozeně viditelné na větší části zeměkoule, by musely takovou zprávu obsahovat. Žádná kometa však tehdy zaznamenána nebyla. Naopak víme, že ona „hvězda s chvostem“ nad jesličkami má svou konkrétní astronomickou inspiraci.
O co se zde jedná?
O jednoduchou uměleckou licenci. Italský malíř Giotto di Bondone pozoroval v roce 1301 jasnou kometu, jež byla mnohem později nazvána kometou Halleyovou. Bondone tuto kometu namaloval na fresku „Klanění Tří králů“ pro padovskou kapli Scrovegni – a odtud se dostala i na chrámové a lidové betlémy.
Zazářila tedy nad Betlémem opravdová hvězda?
Nebyla to hvězda v moderním slova smyslu. Protože se objevila znenadále, musel by to být astronomicky vzato mohutný výbuch tzv. novy, nebo spíše supernovy, aby si ho zmínění mudrci všimli. I o těchto událostech však máme ze starověku bezpečné písemné zprávy, zejména z Číny, Koreje nebo Japonska.
Správné řešení je prý spojováno s Prahou?
V Praze, bylo to před Vánocemi roku 1603, dva roky po smrti Tychona Brahe, si jeho kolega, německý astronom Johannes Kepler, povšiml nápadného úhlového sblížení planet Jupiteru a Saturnu. Zkusil spočítat, zda k obdobnému sblížení nedošlo někdy kolem Kristova narození. A opravdu to souhlasilo. V roce 7 před počátkem křesťanského letopočtu se tyto planety úhlově sblížily dokonce třikrát, naposledy počátkem prosince.
Ale rok přece nesouhlasí!
Naopak, tento rok kupodivu dobře koresponduje s historickými okolnostmi Ježíšova narození. Král Herodes totiž zemřel nejpozději v roce 4 před novým letopočtem a historici už dávno vědí, že zpětný výpočet počátku letopočtu, uskutečněný až v roce 532 po Kristu, byl o 4 až 7 let chybný. A protože na počátku křesťanského letopočtu se termín „hvězda“ používal také pro planety, vše do sebe dobře zapadá.
