5. 11. 2019
|Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině. Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.
Vydání: 2019/45 Zazní díky za svobodu, 5.11.2019, Autor: Alena Scheinostová
Příloha: Perspektivy 45
Poté, co Arcidiecézní muzeum Olomouc vystavilo na jaře soubor zrestaurovaných obrazů křížové cesty z kostela v Orlici, navazuje nyní výstavou čtyř oboustranných oltářních desek z dílny Jakoba Beinharta, datovaných počátkem 16. století. Pocházejí z kostela sv. Václava v Lubině. Vystaveny jsou ve stálé expozici v podzemí muzejní budovy. Toto umístění jim svědčí: zajímavě členěný podzemní prostor s nevšední kombinací přirozeného a umělého osvětlení nechává vyniknout živou barevnost a krásu maleb. Ty navíc přirozeně navazují na sbírku madon – námětem lubinského oltáře jsou totiž výjevy ze života Panny Marie.
Nečekaný nález
Původní vnější stranu oltářních křídel zdobí „Mariiny bolesti“, tedy útěk do Egypta, dvanáctiletý Ježíš v chrámě, oplakávání a málo obvyklý motiv Panny Marie jako tkadleny. Vnitřní křídla nesou vyobrazení „Mariiných radostí“ od zvěstování přes návštěvu u Alžběty po narození a klanění. Jak vysvětlila autorka výstavy Jana Hrbáčová, „ve všední dny býval oltář zavřený a lidé v kostele viděli jen vnější stranu obrazů, zatímco o nedělích a svátcích se otevíral a vystavoval na odiv vnitřní stranu desek a také centrální část, která se ovšem nedochovala.“ Kurátoři na tuto praxi upomínají tím, že obrazy otáčejí podle liturgické doby.
Z textu a snímků na doprovodném panelu se návštěvník dozvídá více o okolnostech nálezu oltáře a náročném procesu jeho záchrany. V roce 2014 byly desky objeveny v sakristii kostela v Kopřivnici. Byly v tristním stavu, během staletí utrpěly přemalbami, neodbornými správkami i ohněm. Restaurování pod rukama opavské restaurátorky Romany Balcarové trvalo dva roky.
Výstava poučí o metodách takové práce, zahrnující podrobný průzkum, ošetření radiací i čištění od nánosů špíny a nepůvodních barevných vrstev. Desky je nutné upevnit a srovnat, šupiny odlupující se barvy zajistit a vrátit na místo. Zajímavostí je leštění zlatých ploch achátem. Oživnou pak nejen barvy, ale i mnohé detaily. Novorozený Ježíšek najednou neleží na slámě, ale na oblaku světla. Mariiny šaty ozdobí zcela jiná spona a změní se i výraz tváře či gesta rukou. Starobylá malba promluví řečí, kterou jí vtiskli autoři před pěti sty lety a které je náhle zase rozumět.
Oltář z Lubiny: Restaurování 2014–2016. Arcidiecézní muzeum Olomouc 17. 10. 2019 – 12. 1. 2020