Zachovat si odvážné srdce
Vydání: 2019/33 Papež: Oživme sílu Evropy, 13.8.2019
Příloha: Perspektivy 33
Papež František
Uveřejňujeme výňatky z Listu Svatého otce kněžím ke 160. výročí smrti sv. faráře arského, patrona všech farářů světa, ze 4. srpna 2019.
Ilustrační snímek Lucie Horníková/Člověk a Víra
V den jeho svátku píši tento dopis nejen farářům, ale také všem vám kněžím, kteří v tichosti „všechno opouštíte“, abyste na sebe brali každodenní život svých společenství. Vám, kteří jako farář arský pracujete „na frontě“, nesete tíhu dne i horko (srov. Mt 20,12), čelíte nesčetným situacím, denně „nastavujete tvář“, aniž byste na sebe upozorňovali, jen aby se Božímu lidu dostávalo péče a doprovázení. Obracím se na každého z vás, kteří za různých okolností, nepozorovaně a obětavě, vysíleni či znaveni, v nemoci či zklamání, přijímáte toto poslání jako službu Bohu a jeho lidu a přes všechny těžkosti této cesty píšete ty nejkrásnější stránky kněžského života.
Před nedávnem jsem se italským biskupům svěřil se starostí, že v mnoha regionech se naši kněží cítí být vystaveni posměchu a obviněním ze zločinů, které nespáchali. Řekl jsem, že ve svém biskupovi potřebují najít staršího bratra a otce, který je bude v těchto těžkých časech na jejich cestě povzbuzovat, motivovat a podporovat.
Jako starší bratr a otec vám chci být nablízku i já, zejména proto, abych vám jménem věřícího Božího lidu poděkoval za všechno, co od vás dostává, a povzbudil vás k oživení slov, která Pán s velkou vlídností pronesl v den našeho svěcení a která jsou zdrojem naší radosti: „Už vás nenazývám služebníky... nazval jsem vás přáteli“ (Jan 15,15).
BOLEST „Viděl jsem bídu svého lidu“ (Ex 3,7).
V poslední době jsme mohli zřetelněji slyšet volání svých bratří, často tiché a umlčované, kteří se ze strany některých nositelů služebného kněžství stali obětí zneužití moci, svědomí, sexuálního zneužití. Pro život obětí, jež byly vystaveny různým formám zneužití, jde nepochybně o dobu strádání; stejně tak pro jejich rodiny a pro celý Boží lid.
Jak víte, snažíme se intenzivně provádět nezbytné reformy, které radikálně podnítí kulturu založenou na pastorační péči, aby „kultura“ zneužívání nemohla najít prostor, aby se šířila, natož uchytila. Není to úkol snadný ani krátkodobý a vyžaduje nasazení všech. Jestliže se v minulosti mohla stát odpovědí nedbalost, chceme, aby dnes konverze, transparentnost, upřímnost a solidarita s oběťmi začaly psát dějiny a pomohly nám být pozornějšími k veškerému lidskému utrpení.
Ani tato bolest není kněžím lhostejná. Mohl jsem se o tom přesvědčit při pastoračních návštěvách, kde jsem měl příležitost k setkání a osobním rozhovorům s kněžími. Mnozí z nich vyjadřovali svoje rozhořčení nad tím, co se stalo, i určitý druh bezmoci, protože kromě „vyčerpání z péče zažívají příkoří v důsledku podezírání a zpochybňování, což u některých či mnohých mohlo vyvolat pochybnosti, strach a nedůvěru.“ Na straně druhé je potěšující setkat se s kněžími, kteří při setkání s utrpením obětí a Božího lidu ihned reagují a hledají slova a možnosti povzbuzení.
Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Redakčně kráceno. Plné znění Listu kněžím na www.cirkev.cz.
Sdílet článek na:
Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články
