Zábava, tanec, ale i mše svatá a modlitba

Vydání: 2007/1 Novoroční předsevzetí, 2.1.2007, Autor: Markéta Lakosilová

různě: doma u televize, při společenských hrách v úzkém rodinném kruhu, na horách či s přáteli v oblíbené hospůdce. Možností je bezpočet. V některých městech či vesnicích se silvestr slaví „hromadně“ na náměstích: můžete se posilnit polévkou či gulášem, zahřát se svařeným vínem, povykládat se známými, o půlnoci si připít se starostou na zdar nového roku a pokochat se krásným ohňostrojem. To všechno je sice hezké, ale i tak se možná neubráníte pocitu, že tu „něco“ chybí. Vydala jsem se proto do Koclířova, který sliboval svým návštěvníkům i to „něco“ navíc. Českomoravskou Fatimu Koclířov jsem navštívila pár dní před zahájením tradičního silvestrovského pětidenního programu. Ještě než jsem stačila zazvonit, vítá mě s úsměvem otec Pavel Dokládal. Ukazuje na čtrnáctiletého ministranta Davida, který vykládá z vozíku pečlivě nařezaná polena: „Tady vidíte první předsilvestrovské přípravy.“ Vzápětí se seznamuji s „koclířovskou mamkou“ Hankou Frančákovou, jednatelkou Fatimského apoštolátu v České republice, která mi na uvítanou podává výborné cukroví z místní domácí cukrárny. „Ta je tady dost vyhlášená. Když někdo přijede, tak mu máme aspoň co nabídnout,“ vysvětluje P. Dokládal. A paní Lenka Palkovičová, jedna ze tří místních cukrářek, k tomu dodává: „K nejoblíbenějším druhům patří ořechové šohajdy s rumem.“ bohatý program po celý rok Během příjemného povídání se dovídám, že Fatima svým návštěvníkům nabízí bohatý duchovní i kulturní program po celý rok. Společné silvestry se zde slaví od roku 1995, kdy se původní hospic, pak klášter a poté starobinec stal sídlem Českomoravské Fatimy. Mezi letošními zhruba 110 přihlášenými zájemci jsou nejen dospělí a senioři, ale také rodiny s dětmi a mládež. BABIČKÁM SE NEJVÍC LÍBÍ BINGO Ze silvestrovského programu, který Fatima každoročně nabízí, jmenujme alespoň celodenní výlet ke sv. Vojtěchu na Libici a do královéhradecké katedrály, půldenní duchovní obnovu s P. Pavlem Dokládalem či tradiční silvestrovskou vycházku na Hřebeč. Ti, kdo již někdy ve Fatimě strávili konec roku, vědí, že je zde o zábavu dobře postaráno. „Všichni se těší na silvestrovský galavečer spojený s živou hudbou, tombolou a slavnostní večeří,“ potvrzuje mi jeden z účastníků pan Pavel Hála. V loňském roce díky shodě náhod prý musel otec Dokládal na galavečeru vykonávat i funkci diskžokeje. „Všichni jsme se nesmírně bavili, protože v ,mezičase‘ otec Pavel prokládal přestávky k občerstvení veselými historkami z let svého studia v semináři i z působení ve farnostech,“ říká Hanka Frančáková. Součástí galavečera je také maškarní ples, který má na starosti mládež. Lenka Úlehlová, jedna z organizátorek, to komentuje slovy: „Zkrátka, přijdem tam v maskách, začnem se smát sami sobě a budeme blbnout.“ Babičkám se prý nejvíc líbí bingo. Hrají ho společně s dětmi a soupeří s nimi o to, kdo vyhraje. Ve 23 hod. se pak slaví mše svatá na poděkování za celý rok. A přesně po odbití půlnoci se účastníci bohoslužby pomodlí Zásvětnou modlitbu k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Potom následuje klasický novoroční přípitek, na který většinou přijdou i místní občané a starosta. Všeobecné veselí pak pokračuje ohňostrojem. JSME JAKO VELKÁ RODINA Loučím se a opouštím Fatimu provoněnou pečenými perníčky, lineckým a dalšími dobrotami. Jejich vůně se z cukrárny line široko daleko. Na závěr se ještě ptám Hanky Frančákové, co jí osobně se na zdejších silvestrech nejvíce líbí. „Setkáváme se s názorem, že Fatima je místem pro seniory, ale čím dál více tady máme takové mezigenerační setkávání – je to jak velká rodina. Nevadí, že někomu je deset, dvacet, někomu osmdesát. Při společných večerech a hrách se učíme společně komunikovat – a myslím, že o tom je taky ten náš silvestr.“ Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay