Za křesťany v Kurdistánu
Vydání: 2016/17 Papež se vydal uprchlíkům naproti, 19.4.2016, Autor: Alena Scheinostová
Jak dopadá vleklá občanská válka v Iráku na tamní obyvatele a v jakých podmínkách žijí iráčtí křesťané? V uplynulém týdnu to zjišťovala redaktorka KT v Erbílu, který je metropolí kurdské samosprávy, a v okolí.
Hlavním problémem uprchlíků před tzv. Islámským státem není materiální provizorium, ale provizorium životní. Co přinese zítřek, nikdo z nich netuší. Plánovat cokoli nemá smysl. A dělat není co. Snímek autorka
Projekt Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení skupiny pronásledovaných křesťanů z Ninivské pláně byl na začátku dubna pozastaven českou vládou poté, co některé rodiny stáhly svou azylovou žádost a začaly jednat na vlastní pěst. V Erbílu jsme mluvili s několika zástupci rodin, které jsou na seznamu Generace 21 jako zájemci o přesídlení, nyní však vinou svých předchůdců uvízly v Iráku a nezbývá jim než čekat na rozhodnutí české vlády.
Jeden z nich, elektrikář Madžíd, nám ukazuje v pasu české vízum. „Jednou v noci přepadli můj dům v Bagdádu, zbili nás a okradli,“ vysvětluje s ostychem. Svůj příběh musel vyprávět už mockrát – zprostředkovatelům nadačního fondu, Kurdům, kteří jej přijali na svém území, českým imigračním úředníkům.
Toto se stalo v roce 2007, dávno před příchodem tzv. Islámského státu. Nejpozději od americké invaze roku 2003 a svržení diktátora Husajna dopadá napětí mezi šíitskými a sunnitskými silami v zemi na menšiny, mezi něž zdejší křesťané patří. S nástupem IS a ovládnutím Ninivské pláně roku 2014 se jejich pronásledování stalo systematickým.
„Žili jsme potom v Karakoši. Když jsme se doslechli, že se IS blíží, na nic jsme nečekali a utekli jsme sem do Erbílu,“ říká Madžíd. Že křesťany čeká buď okrádání formou „náboženské daně“, násilná konverze k islámu, anebo smrt, je jim dostatečně známé. „Poznají nás hned, podle jmen. Máme vždy křesťanská jména,“ vysvětluje Rita, která nám překládá.
Ptáme se na křížky na krku, jež nelze přehlédnout. „Doma bychom to nosit nemohli. Tady v Kurdistánu je alespoň náboženská svoboda, i když jsme pořád jen menšinou,“ odpovídá lékárnice Rasha. Její manžel lékař Fádí pomáhal několika souvěrcům navázat kontakt s Generací 21, manželé sami jsou zařazeni na seznam. Zda české úřady rozhodnou, že se mohou přestěhovat, a kdy to bude, stále není zřejmé. Dlouhé čekání bere naději. Má smysl si ještě hledat práci? Co s dětmi odhlášenými ze školy? Doktor Fádí aspoň práci má. Madžíd je bez příjmů a jeho šestičlenná rodina, do které patří i čtyřiasedmdesátiletá maminka, žije v plechovém kontejneru. Prostředky k přežití dostává jen od humanitárních organizací a církve.
Češi vybudují Malou Prahu
Uprchlický tábor s názvem „Malá Praha“ chce pro křesťanské běžence v Kurdistánu vybudovat česká vláda. V uplynulém týdnu o tom s odpovědnými místy a zástupci křesťanských církví v Kurdistánu jednala česká delegace. Pomoc lidem přímo na místě nabídla rovněž Charita ČR, a to pro oblast Bagdádu. Ve spolupráci s Caritas Irák nyní zjišťuje, které rodiny ze závratného počtu 97 tisíc, jež žijí v guvernorátu Bagdád jako vnitřně vysídlení, nejnutněji potřebují humanitární pomoc. Ty potom budou díky českým dárcům dostávat potraviny a humanitární balíčky.
KT přinese reportáže z místa v příštích číslech. Zprávy ze společné reportážní cesty průběžně vysílá také Radio Proglas.
ALENA SCHEINOSTOVÁ, Erbíl
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
