Za dobro je třeba bojovat

Vydání: 2022/11 Papež: Válka je šílenství. Přestaňte, 8.3.2022, Autor: Jiří Gračka

„Karel May byl poutník, který do Mekky nedošel, autor cestopisů o zemích, které nespatřil, hrdina dobrodružství, která nezažil.“ Takto zdánlivě příkře hodnotil letošního dvojího oslavence další jubilant, básník Jan Skácel.


V původní knižní předloze filmu umírá legendární Vinnetou s křesťanským vyznáním na rtech. V pozdějších vydáních knihy, stejně jako ve filmu jeho slova chybí. Repro KT

Nenechme se ovšem mýlit: básník, od jehož narození před měsícem uplynulo sto let, tím vzpomínku na svého oblíbeného autora z dětství nekončí. V knize Jedenáctý bílý kůň mu věnuje hned několik stránek, na nichž vypočítává dlouhou řadu osobností Mayem ovlivněných. Popisuje také setkání s mužem, který jednu mayovku poprvé přečetl až v dospělosti. „Odhodil knihu a cítil se podveden. Dobře mu tak, byl to trest za to, že promarnil své mládí,“ píše Skácel a pokračuje: „Neboť spisy Karla Maye nutno čísti před dosažením třinácti let. Nutno je čísti za mřížemi dětství. Byly vydumány ve vězeňské cele a říkejte si, co chcete, i dětinský náš věk je ve skutečnosti jakýsi krásný kriminál. Chceme se z něho za každou cenu dostat; až zmoudříme, rádi bychom se třeba na chvíli vrátili, ale mříže jsou z druhé strany. Ba ani my, staří ctitelé Karla Maye, májovky nečteme. My si je vzpomínáme.“

Těch, kdo by mohli svědčit o obrovském vlivu Mayových knih – nebo třeba jimi inspirovaných filmů – na vlastní dospívání, najdeme jistě i ve svém okolí spoustu. Spisovatel, od jehož narození 25. února uplynulo 180 let a jehož 110. výročí úmrtí si připomeneme 30. března, tak provázel například plzeňského biskupa Tomáše Holuba. „Bylo období, kdy jsem se vrhl na jednoho autora, který mi učaroval, a pak jsem přečetl všechno, co od něho bylo k dosažení v naší knihovně nebo v knihovnách Červeného Kostelce a celého okolí. A jedno takové velmi dlouhé období se týkalo právě Karla Maye. Pro mě to byla četba plná dobrodružství, kdy bylo jasné, na které straně stojí pravda a právo a kdo jsou padouši. Rozvíjela také mou představivost, jakým způsobem je možné se aktivně postavit na stranu dobra a jak bojovat,“ říká biskup Holub a dodává: „Vnitřně jsem si zakódoval, že za dobro je třeba bojovat. Že nepřichází samo, že to něco stojí, ale že dobro zvítězí. V té chvíli se nemusíme ničeho bát. Možná, že v současné době ukrajinské krize je tohle docela důležité.“

Ave pro Vinnetoua

Zároveň by ale bylo omylem považovat německého spisovatele jen za autora knih pro mládež – sám se jím být necítil, své knihy psal spíše jako dobrodružné cestopisy a dával si velice záležet na tom, aby popisy dalekých krajů, lidí a zvyků odpovídaly skutečnosti, ač se s ní mohl seznámit jen prostřednictvím knih. A nejen to: s postupem času se na stránky jeho děl stále víc dostává i duchovní poselství. Základy k němu byly položeny už v době jeho uvěznění, kdy se on, luterán, setkal s katolickým katechetou a začal hrát na varhany. „Od oné těžké, chmurné doby utrpení si ‚duši‘ dobře hlídám. Zabývám se pouze jí, ničím jiným. Studuji ji v sobě samém a v každém člověku, s nímž přijdu do styku, ať je to, kdo chce. Píšu o ní knihy, aby ji lidé konečně poznali,“ charakterizuje zpětně své dílo v knize, která vyšla česky pod názvem „Já, náčelník Apačů“ a v níž se krátce před smrtí obhajuje proti mnoha svým odpůrcům.

Křesťanstvím ovlivněné motivy nacházíme roztroušené po celém jeho díle – někdy i s překvapením, jak to popisuje ředitel Radia Proglas Mons. Martin Holík. „Už v dětství se mi nelíbilo jakési ‚ledabylé‘ zabíjení indiánů ‚hrdinnými‘ bělochy. Jako dospělý jsem pak ve slovenštině četl režimem nekrácenou Mayovu verzi – a žasnul jsem, jak strašný paskvil se na filmové plátno dostal. Víte třeba, že Vinnetou a Old Shatterhand spolu při dlouhém cestování na koních hovořili o víře, o Bohu? Víte, že Vinnetouovi zvonil kostelní zvon a němečtí osadníci se seběhli zpívat umírajícímu náčelníkovi píseň, kterou měl tak rád – Ave Maria?“ dodává.

Old Shatterhand a modlitba

Toto přehlédnutí duchovních motivů Mayova díla přitom není zaviněné nedbalou četbou, ale cílenými úpravami jeho knih za minulého režimu. Níže na této straně o tom píše odborník na literaturu pro mládež Jiří Iliev. Strach komunistů z toho, že by „autor knih pro děti“ mohl kromě dobrodružných příběhů předávat také něco víc, vedl podle něj cenzory dokonce i k úpravám původních ilustrací od Zdeňka Buriana. Režimní vydání přitom byla povětšinou jediná dostupná pro několik generací čtenářů a ještě dnes v knihovnách převažují, takže se mnozí se skutečnou podobou Mayových knih vlastně ani neměli jak setkat.

Výjimku tvoří ti šťastlivci, kteří v knihovně rodičů narazili na prvorepubliková vydání mayovek. O jednom takovém setkání, které se stalo i prvním impulsem k této tematické dvoustraně, hovořila na stránkách KT před měsícem klariska Benedicta Jiřina Lišková. Ke vzpomínkám na své dětství za normalizace v pohraničníky sevřené Aši i na četbu mayovek, v nichž objevovala střípky modliteb, dodala: „Old Shatterhand deklaruje, že je věřící, a v textu se tam mihne i nějaká modlitba. I díky knihám Karla Maye jsem věděla, že se s Bohem dá mluvit.“

JIŘÍ GRAČKA

 

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 21 17. – 23. května 2022

Papež vybral pražského arcibiskupa

Dlouho očekávané oznámení jména 37. pražského arcibiskupa učinil na svátek Panny Marie Fatimské Mons. Giuseppe Silvestrini, pověřený vedením nunciatury. Stalo se tak…

celý článek


Milník na nekončící cestě

Už za pár týdnů, v neděli 5. června, vstoupí v účinnost reforma Římské kurie, správního aparátu Svatého stolce. Dlouho očekávaná Apoštolská konstituce (ústava)…

celý článek


Meda Mládková a největší Umělec

„Já už chci umřít,“ řekla ta dáma na nemocniční posteli. „A co budete dělat po smrti?“ zeptala se jí MARTA MARIE MAGDALENA ŠMÍDOVÁ, která tam byla na návštěvě…

celý článek


Nepadnout do pocitu marnosti

Když se začne mluvit o emocích v partnerské komunikaci, mnozí hned vidí lítat talíře, křik a slzy, výčitky, případně zlověstné ticho. Emoce ale mohou být i dobrým…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay