Vydání: 2011/26 Medžugorie, 22.6.2011, Autor: Tomáš Kutil

Medžugorie byla až do osmdesátých let 20. století nevýznamnou vesničkou, ležící zhruba 25 km od Mostaru v tehdejší Jugoslávii, dnes Bosně a Hercegovině. To se změnilo v roce 1981, kdy šest mladých lidí, pro něž se později ustálil název „vizionáři“, popsalo svůj mystický zážitek setkání s Pannou Marií.

Událost okamžitě vzbudila zájem lidí – už čtyři dny poté se jich v Medžugorii objevilo na patnáct tisíc. Zjevení se podle vizionářů začala pravidelně opakovat a jugoslávská vesnička se postupně stala vyhledávaným cílem poutníků z celého světa. Vedle Lurd, Fatimy či španělského Santiaga de Compostela je jedním z nejnavštěvovanějších katolických poutních míst vůbec. Vše začalo přesně 24. června 1981, kdy šest mladých lidí podle svých slov postupně spatřilo mladou ženu s dítětem v náručí, kterou popisovali jako velmi krásnou. Vizionáři vypověděli, že jim postava pokynula, aby přišli blíže, ale oni se neodvážili. Následující den se vizionáři vrátili na stejné místo a tentokrát už svůj strach překonali – podle svých pozdějších výpovědí s Pannou Marií mluvili a spolu s ní se i modlili. Zjevení se pak podle vizionářů opakovala každý den – u některých z nich sice postupem let ustala, ale u jiných údajně stále trvají, i když se odehrávají jednou ročně.

MÍR, KTERÝ SE NELÍBIL KOMUNISTŮM

První slova, která podle mladých vizionářů Panna Maria řekla světu, byla: „Mír, mír, mír – a jenom mír! Mír musí zavládnout mezi člověkem a Bohem a též mezi lidmi!“ Hlavní náplní jejích poselství, která vizionáři pravidelně tlumočí a která se pak překládají do mnoha světových jazyků, jsou mír, víra, obrácení, modlitba a půst. Vizionáři svá zjevení označují nejčastěji jako „Gospu“, což je v bosenštině a chorvatštině běžné označení pro Pannu Marii. Gospa se jim prý zjevuje v podobě, která je blízká jejich představám o Panně Marii, a také podle jejich slov hovořila o Ježíši jako o svém synovi. Protože se údajná zjevení odehrála v komunistické zemi, velmi brzy začalo pronásledování vizionářů, jejich rodičů, rodin, farníků, kněží a posléze i poutníků. Komunistická moc neviděla příliš ráda velká lidová, nekontrolovaná, a hlavně ideologicky závadná shromáždění, jichž se účastnilo stále větší množství lidí. Medžugorie se tak rychle stala nejen poutním místem, ale i jakýmsi symbolem nesouhlasu s tehdejší jugoslávskou mocí nejen mezi katolickou populací. Vizionáři proto prošli policejním výslechem a psychiatrickými vyšetřeními. Správce farnosti P. Jozo Zovko byl měsíc po prvním zjevení zatčen a odsouzen na 3,5 roku vězení.

PODBRDO A KRIŽEVAC

Ústředním místem života Medžugorie je dnes kostel sv. Jakuba, u něhož se koná většina pobožností. Proč zrovna u kostela, a ne uvnitř? Kvůli velkému množství poutníků zde totiž v roce 1989 vznikl venkovní oltář s okolním modlitebním prostorem, kde především v letních měsících probíhají mše svaté a společné modlitby růžence. Dalším hojně navštěvovaným prostorem je místo údajných prvních zjevení Panny Marie zvané Podbrdo, jemuž se dnes říká spíše Vrch zjevení. Vede k němu strmá cesta, kterou lemují od roku 1989 bronzové reliéfy zobrazující tajemství radostného a bolestného růžence, od roku 2002 i slavného. Díky osvětlení je cesta přístupná i v noci. Přímo na místě údajného zjevení byla na počest jeho dvacátého výročí umístěna socha Panny Marie – Královny pokoje. Dalším významným místem je vrch Križevac, který poutníci využívají především k modlitbě růžence. Na začátku byla jednotlivá zastavení označena jednoduchými dřevěnými kříži, jež v roce 1988 nahradily bronzové reliéfy. Na každém z nich, kromě zastavení v Getsemanské zahradě, je zobrazena i Panna Maria.

ZPOVĚDI I EKONOMIKA

Příliv poutníků samozřejmě přinesl Medžugorii též ekonomický profit. Z chudé oblasti, kde většina příjmů plynula z pěstování tabáku, hroznů, ovoce a produkce vína, se rázem stalo místo, které žije hlavně z návštěv poutníků. Postavilo se tu mnoho nových penzionů a také většinu místních domů začali jejich majitelé pronajímat přijíždějícím lidem. O Medžugorii se ale také s trochou nadsázky mluví jako o zpovědnici světa. V prostoru okolo kostela sv. Jakuba totiž postupně vzniklo pětadvacet zpovědnic, které poutníci hojně využívají.