Z Palachova domu je památník

Vydání: 2019/42 Svatovítské varhany poprvé zahrály, 15.10.2019, Autor: Jiří Prinz

Příloha: Diecézní zpravodajství - Pražská arcidiecéze

Dům, který protnula železná hrana představující zlo. Tak vypadá Památník Jana Palacha, který byl minulý týden slavnostně otevřen ve středočeských Všetatech.


Hrana představující zlo proniká rodným domem Jana Palacha. Snímek Vilém Urbánek

Do prostoru před domem s číslem 337 ve Smetanově ulici přicházejí hosté. Je mezi nimi řada známých osobností. Třeba Stanislav Devátý, někdejší disident, který se stal během památného Palachova týdne v lednu 1989 jedním ze symbolů odporu proti komunistické totalitě. Anebo režisérka Olga Sommerová, jež o Palachovi natočila dokument, který návštěvníci památníku budou moci zhlédnout.

Z improvizovaného pódia před domem zní skladba „Ticho“ Bohdana Mikuláška. Do Všetat ji přijel zahrát sám autor. Na pódiu se střídají řečníci: ministr kultury Lubomír Zaorálek, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, přichází i tvůrci památníku, architekti Miroslav Cikán a Pavla Melková. „Do domu vpadla hrana zla a Jan Palach na ni zareagoval,“ objasňují přítomným hlavní myšlenku svého díla.

Akce vrcholí ekumenickou modlitbou, kterou vede kardinál Dominik Duka. „Přišel jsem, abych se poklonil památce toho, který pochopil smysl života. Jeho čin nebyl sebevraždou. Sebevražda je zkratkovité jednání, sebevrah se chce vyhnout bolesti. Jan Palach ale přináší svou oběť ve svobodě,“ říká kardinál a plynule přechází k modlitbě Otčenáš. Ministr kultury pak přestřihuje pásku a Památník Jana Palacha slavnostně otevírá.

K vidění je i Palachova aktovka

Součástí památníku je trvalá expozice, která přibližuje jak život Jana Palacha, tak i protest, kterým chtěl před padesáti lety vyburcovat veřejnost z letargie, do níž upadla po srpnové okupaci. K vidění je tak například aktovka, kterou měl u sebe v den sebeupálení, státní vlajka, kterou bylo po smrti přikryto jeho tělo, či posmrtná maska od sochaře Olbrama Zoubka. Jsou zde i interaktivní obrazovky, které návštěvníkům zprostředkují dobové obrazové a zvukové záznamy. Zachycují reakce společnosti na Palachův čin jak v samotném roce 1969, tak později. „Jsem velice rád, že se Národnímu muzeu povedlo vybudovat z téměř zničeného a desítky let zapomenutého domku rodiny Palachových důstojný a nevšední památník. Jsem přesvědčen, že ač je rozlohou nevelký, je svým významem pro připomínání klíčových událostí našich moderních dějin ohromný,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

JIŘÍ PRINZ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Diecéze



Aktuální číslo 33 9. – 15. srpna 2022

Tisíce mladých lidí míří do Hradce Králové

Tento týden v Hradci Králové probíhá dlouho připravované Celostátní setkání mládeže, jež se koná jednou za pět let.

celý článek


Nechat se proměnit na Mladifestu

„Na dovolenou do vlastního srdce“ pozval papež František účastníky letošního festivalu mládeže Mladifest na známém hercegovském poutním místě Medžugorji.

celý článek


Je třeba, abychom je brali vážně

V salesiánské komunitě v Brně-Žabovřeskách se P. Libor Všetula věnuje mladým lidem už deset let.

celý článek


Kam kráčíš, člověče?

Kromě toho, že jsem knězem, jsou rána, kdy kolem druhé nebo třetí vstávám a jdu řídit autobus pražské MHD. Jsem člověk jako každý jiný.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay