„Věřící by si měli být vědomi, že na tom, jakou kvalitu bude spolupráce jejich farnosti se zástupci města mít, se podílejí i oni sami. A to tím, komu dají ve volbách svůj hlas,“ upozorňuje politolog Michal Pehr. O tom, jakým přínosem pro obec i místní církev mohou vzájemně dobré vztahy být, svědčí podle jeho slov množství příkladů z Čech i Moravy.

 

 

„Je to pravda. Sám mám takový slogan, který říká, že každé obci se dobře daří, když spolu vychází farář, starosta, učitel a hospodský,“ potvrzuje břevnovský převor P. Prokop Siostrzonek. Právě jeho klášter je názornou ukázkou, co vše se může podařit, když spolu farnost a obec dobře vycházejí. Příkladem může být třeba zrekonstruovaná Dientzenhoferova oranžerie, která byla už od války v havarijním stavu a na jejíž opravu přispěla i městská část Praha 6. „Víme, že na svém území nemáme starší objekt, než je Břevnovský klášter, a proto všechny významné události, jež se v naší městské části odehrávají, pořádáme právě zde. Pravidelně tu například udělujeme čestné občanství Prahy 6. Jsme proto rádi, že spolupráce s břevnovskými benediktiny je výborná,“ pochvaluje si tiskový mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši.

 

Náš pan farář je hodně akční.

 

Existuje recept, jak zajistit, aby spolupráce mezi obcí a farností dobře fungovala? Podle politologa Michala Pehra je důležité, aby farníci byli v co největší míře zastoupeni v obecním zastupitelstvu. To ze své zkušenosti potvrzuje i českobrodský farář P. Matúš Kocian. „V našem městském zastupitelstvu máme pět farníků, což hraje při spolupráci s městem důležitou roli. S radnicí máme výborné vztahy a úřady, zvláště stavební, nám vycházejí maximálně vstříc,“ těší se kněz, podle něhož skvěle vychází jeho farnost nejen s městem Český Brod, nýbrž i s přilehlými obcemi. Hned dvěma z nich – Tismicím a Poříčanům – přímo pronajala své kostely. „Obce v nich pořádají své akce. V Poříčanech se dokonce snaží ve spolupráci s občany kostel opravit,“ podotýká P. Matúš Kocian. Podle něj existuje ještě jeden důvod, který při vytváření dobrých vztahů mezi farností a obcí výrazně napomáhá. „Snažíme se ukazovat obci vlídnou tvář. I já sám v kontaktu s městem vystupuji pokud možno civilně.“

 

„Myslím, že osobní přístup kněze je v této věci naprosto zásadní,“ dává mu za pravdu starostka Křižanova na Vysočině Marie Smejkalová. A připojuje příklad z vlastní obce: „Máme mladého pana faráře, který je velice akční. Hodně se věnuje mládeži, a navíc je u hasičů, takže propojenost místní církve s obcí je opravdu velká.“ Starostka připomíná, že církev v Křižanově pomáhá mimo jiné s pořádáním prázdninových táborů pro děti, plesů pro dospělé nebo s organizací koncertů určených nejširší veřejnosti.

 

Dobré vztahy narušují restituce

 

Ne všude je ale situace ideální. Zvláště majetkové narovnání státu s církvemi způsobilo, že v řadě obcí vztahy mezi farnostmi a místními politickými reprezentacemi značně ochladly. „Restituční zákon způsobil, že v poslední době má řada obcí tendenci na církevní aktivity pokud možno nepřispívat. Platí to zvláště tam, kde jsou místní zastupitelé členy stran, které majetkovému narovnání nepřejí,“ popisuje politolog Michal Pehr. Souhlasí s ním i starosta Valašských Klobouk Dalibor Maniš. „Nám se naštěstí problémy s restitucemi vyhnuly, takže naše spolupráce s církví je velice dobrá, maximálně si vycházíme vstříc,“ konstatuje starosta. I on je přesvědčen, že základem dobré spolupráce mezi obcí a farností jsou osobnostní kvality zúčastněných aktérů. „Myslím, že to není tolik o institucích, jako o lidech. Náš pan farář je seriózní chlap. Co řekne, to platí. Proto jsme také nikdy za těch čtrnáct let, co u nás působí, neměli konflikt. A těží z toho všichni,“ uzavírá starosta.