Vzniklo místo piety za zemřelé děti
Vydání: 2022/6 Broumovské kostely památkou, 1.2.2022, Autor: Alena Ouředníková
Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze
Bolest, ale i sebeobviňování, stud a prázdno zažívají ženy i celé rodiny po ztrátě dítěte v těhotenství nebo krátce po porodu. Jako místo pro jejich vzpomínky či modlitby, pro truchlení i pro naději byla v poutním areálu Maria Loreto u Chebu instalována socha s názvem Dětské duše.
Socha Dětské duše vytvořená nevidomou umělkyní Mariannou Jánošíkovou Machalovou dominuje vzpomínkovému místu na děti zemřelé před narozením či záhy po něm. Je umístěna v kapli Božího hrobu na loretánském poutním místě ve Starém Hrozňatově. Snímek Marek Lučin
„Téma nenarozených dětí bylo těžké uchopit. Chtěla jsem, aby socha nevypadala smutně, ale spíše nadějeplně. Nakonec jsem zvolila variantu s jemnýma ženskýma rukama, které vypadají jako spirála. Nahoře v dlaních jsou umístěná kmitající křidélka, znázorňující duši, kterou dlaně vypouštějí do nebe, tedy na věčnost k Pánu Bohu,“ představila své dílo Marianna Jánošíková Machalová, sochařka, která v důsledku nemoci přišla o zrak.
„Pro vzpomínkové místo na nenarozené či v útlém věku zemřelé děti jsme zavrhli hřbitov jako prostor ponurý a smutný a hledali jsme umístění, které by dávalo naději, smír, klid. Díky Římskokatolické farnosti Cheb a česko-německému spolku Maria Loreto mohlo vzpomínkové místo vzniknout v kapli Božího hrobu, uprostřed přírody, kde je krásně za každého počasí a kde se otevírá pohled do dáli, dávající naději i přes těžké okamžiky v našich životech,“ vylíčila Alena Votavová, ředitelka Hospice sv. Jiří, který se na vzniku vzpomínkového místa podílel.
Pietní místo se sochou slavnostně požehnal 25. ledna chebský farář P. Petr Hruška.
Socha mohla vzniknout především díky finančnímu daru dcery zesnulého hospicového lékaře Jána Cabadaje. Manželé Strakovi pak věnovali peněžní podporu, kterou obdrželi ze sbírky pro pozůstalé.
Mobilní Hospic sv. Jiří, který na Chebsku a na Tachovsku působí od roku 2014, nedávno rozšířil své služby o perinatální poradenství. „Do roku 2017 nemohly rodiny své dítě zemřelé při spontánním potratu nebo při porodu pohřbít, rozloučit se, uspořádat pohřeb a i teď, když ta možnost existuje, se ke spoustě rodin informace nedostanou včas. Lidé, kteří utrpěli ztrátu dítěte, potřebují sdílet bolest, duchovní a psychologickou pomoc. Doprovázení pozůstalých je důležitou součástí hospicové péče,“ zdůrazňuje ředitelka Votavová.
ALENA OUŘEDNÍKOVÁ
