Vzkříšení ráno, nebo večer?
Vydání: 2013/14 Papež omyl nohy mladým muslimům, 3.4.2013, Autor: Jiří Gračka
„Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu,“ stojí v Janově evangeliu. Podobnou cestu na vigilii a oslavu vzkříšení v prvních paprscích nového dne zažili letos také věřící v některých farnostech.
„Ve vyznání víry se modlíme ‚třetího dne vstal z mrtvých‘, v liturgické praxi je to ale často redukováno a mezi velkopátečními obřady a oslavou vzkříšení neuplyne ani 24 hodin,“ vysvětluje P. František Eliáš, administrátor Klášterce na Šumpersku, proč se rozhodl konat velikonoční vigilii v neděli ráno. Podobně hovoří i P. Jaroslav Štancl ze Střílek na Kroměřížsku: „Význam Bílé soboty spočívá v tom, abychom nezkráceně prožili bolest umučeného Pána, protože jen tak dokážeme lépe prožít i velikonoční radost z jeho zmrtvýchvstání,“ říká.
Rovněž farníci potvrzují, že ranní bohoslužba nabízí zcela jiný zážitek než večerní. „Ranní vigilie má své kouzlo. Všechno spí, je klid, ticho a tma. Je to trochu, jako být s Ježíšem v hrobě – je to tma smrti. Pak se slouží vigilie a v jejím závěru začíná svítat jako symbol vzkříšení a života,“ popisuje Lubomír Nágl z Ohrozimi na Prostějovsku a Petr Gabriel z Uherského Brodu potvrzuje: „Když zazní velikonoční Aleluja, kostel je prozářen světlem a lid radostí. Pak i já vždy cítím, že být křesťanem je především radost se zmrtvýchvstalým Kristem.“
Kněží, kteří spravují více farností, si zase pochvalují, že se na každou bohoslužbu mohou lépe soustředit. „V sousední farnosti můžu začínat vigilii až po západu slunce. Dříve to bylo za světla, abych stihl ještě jednu, a nebylo to ono,“ ozřejmuje P. Petr Martinka ze slovácké Nivnice a dodává: „Dříve lidé vigilii ani nebrali jako nedělní mši svatou a ráno šli do kostela znovu. Ale proč prožívat jednu a tutéž událost dvakrát?“ ptá se.
Opačného názoru je ovšem salesián P. Petr Matula z Prostějova-Vrahovic, kde se ranní a večerní termín pravidelně střídají. „Když je vigilie v sobotu večer, má nedělní vzkříšení už jiný charakter. U velikonočního tridua potřebuje mít každá bohoslužba svůj čas, aby mohla doznít,“ je přesvědčen. Večerní termín považuje navíc za praktičtější pro malé děti či pro zpěváky a ministranty.
Podle P. Jana Plodra z Krásenska nedaleko Vyškova není ovšem ani brzké vstávání pro většinu farníků problém. „Děti se těší na něco mimořádného – a když si během mše pospí, nikdo se nezlobí,“ dodává. Součástí ranní vigilie v jeho farnosti je „agapé“, společná snídaně. „Tu chystají i lidé, kteří dar víry nemají a do kostela nechodí. Přesto jsou ochotni vstávat brzy ráno a připravit pohoštění. Je to svědectví o hezkých vztazích, které tu panují,“ uzavírá kněz.
Sdílet článek na:
