Výstava připomene A. C. Stojana
Vydání: 2023/23 Rekordní Noc kostelů se Santinim, 6.6.2023, Autor: Jiří Macháně
Velehrad ožije 4. a 5. července cyrilometodějskými oslavami, kterých se každoročně účastní na 30 tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle i velehradská pouť připomenou významné výročí letošního roku: 100 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa a vizionáře Antonína Cyrila Stojana.
Tuto významnou osobnost, spojenou velmi úzce také s Velehradem, připomene během Dnů lidí dobré vůle výstava, umělecké dílo Stojanovo otcovské srdce a speciální hudební vystoupení. Dechové hudby Bojané, Šarovec a Staroměstská kapela vzdají během benefičního koncertu poctu „tatíčkovi Moravy“.
„Když se o někom říká, že je renesanční osobnost, zní to jako klišé. Stojana to však popisuje skvěle,“ vysvětluje tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek a připojuje výčet jeho práce. Byl kněz, vlastenec a politik. „Vycházel z modlitby a hlubokého duchovního života. Lidé mu říkali tatíček Stojan, protože byl vyhlášený lidumil. Objevil se tam, kde ho bylo třeba,“ popisuje Kořenek. Stavěl nejen kostely, ale také farmy. Zakládal knihovny, ale k vidění byl i tehdy, když pomáhal hasičům u požáru nebo zachraňoval člověka z rozvodněné řeky. Organizoval poutě, setkal se s třemi papeži, obnovil Velehrad a Svatý Hostýn. Šokoval svými projevy lásky – například když prosebníkovi na ulici dal vlastní boty a kabát, jeho fara byla stále plná chudých lidí, které zval na oběd. Stovka obcí ho jmenovala svým čestným občanem.
Výstava na Velehradě
Na Velehradě vznikla z iniciativy arcibiskupa Jana Graubnera malá stálá expozice věnovaná A. C. Stojanovi. „Nalézt ji lze v prostoru Stojanova gymnázia a veřejnosti bude poprvé zpřístupněna v rámci Dnů lidí dobré vůle 5. července,“ slibuje Josef Kořenek. Návštěvníci v ní naleznou autentické předměty, které Stojan používal – například jeho cestovní pas či části liturgického oděvu. Pozoruhodný je rovněž kaligram StoXJan se stovkou charakteristik tohoto výjimečného muže: nápisy utvářejí Stojanovu tvář. V expozici je rovněž umístěna kniha s výběrem modliteb, které v písemné podobě zaznamenali Stojanovi ctitelé v Královské kapli velehradské baziliky v letech 1990–2023.
JIŘÍ MACHÁNĚ
Antonín Cyril Stojan (22. května 1851 – 29. září 1923)
- podílel se na vybudování 139 nových kostelů a 64 far
- staral se o uprchlíky z 1. světové války, v Kroměříži zřídil seminář pro zahraniční studenty
- podporoval hudební soubory
- hájil práva novinářů na svobodu projevu, zakládal „tisková střediska“ se zázemím pro novináře
- hájil práva učitelů, bojoval za lepší platové podmínky, nabízel duchovní cvičení
- v parlamentu vystupoval s pokorou; i političtí oponenti jej měli v úctě
- z Velehradu udělal centrum snah o sjednocení východní a západní církve; jeho zásady dialogu použil i Druhý vatikánský koncil.
- založil strukturu Charit v České republice
- pečoval o krajanské spolky, zvláště ve Vídni a USA
- vlak byl jeho druhým domovem; při cestách do Vídně a později do Prahy jezdil hlavně v noci, aby byl ráno k dispozici v další službě; pomáhal zřizovat železniční zastávky
- hájil české živnostníky před vykořisťováním, rozdával jim stovky výtisků „Živnostenského řádu“, aby se seznámili se zákony a mohli se bránit
- byl vojenským kaplanem, za 1. světové války navštěvoval vojenské nemocnice, organizoval zasílání českých knih pro raněné vojáky do polních lazaretů; navštěvoval a vzdělával vězně
- podílel se na zakládání knihoven s českou literaturou v době Rakouska-Uherska a kupoval pro ně české knihy
- založil desítky spolků (např. Matice svatohostýnská, Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, Družstvo Velehrad, Katolická omladina, Spolek vojenských vysloužilců) a byl jejich aktivním čestným členem
- přivedl elektrický proud na Svatý Hostýn
Sekce: Články, Publicistika, Zpravodajství
