„Včera mě potěšila esemeska jednoho z kandidátů do Senátu: ‚Chlapi, poslední týden, jde do tuhého. Moc prosím o modlitbu, jinak se nedá bojovat.‘ Je od člověka, kterého osobně znám a vím, že to z jeho strany není falešná hra na zbožného katolíka. Za úspěch takových lidí se člověk pomodlí rád,“ líčí své osobní zkušenosti s předvolebními modlitbami šéfredaktor KT Antonín Randa.

 

Vedle tradičních modlitebních aktivit uvnitř farností a církevních komunit tentokrát věřící využili nabídky iniciativy Adoptuj si svého politika. Ta před volbami přišla s několika tématy, za něž by věřící měli obzvláště prosit. „Ať nejsou zvoleni korupčníci a prospěcháři, ale ani okultisté, svobodní zednáři či různí sektáři,“ představují jedno z modlitebních témat autoři projektu. Jiným námětem k modlitbám je například výzva, aby stát, kraje i města omezily zbytečné dotace a snížily své zadlužení, či prosba o milosrdenství, aby se i postižení dovolali svých práv. Nechyběly ani prosby „za velká“ politická témata, jako jsou například mír na Blízkém východě či modlitby za moudrost politiků při rozhodování v ukrajinsko-ruském konfliktu.

 

KŘESŤAN NA KANDIDÁTCE EXTREMISTŮ

 

Křesťané však do volebního klání vstupují i jako kandidáti jednotlivých politických stran a hnutí. Vedle uskupení profilujících se tradičně jako křesťanská či konzervativní se ovšem nyní přinejmenším v jednom případě objeví křesťan na kandidátce extremistů: v Chlumci nad Cidlinou bude totiž jako dvojka kandidovat za komunisty farář Církve československé husitské Rostislav Kotrč. „K rozhodnutí kandidovat za KSČM mě vedlo hned několik aspektů. Sám jsem orientován sociálně a levicově,“ vysvětluje důvody své kandidatury husitský farář.

 

Plojharova cesta není cestou církve.

 

Tento krok se však nelíbí plzeňskému biskupovi téže církve Filipu Štojdlovi. Ten byl Kotrčovou kandidaturou hluboce otřesen a od jeho činu se veřejně distancoval. „Naprosto odmítám, aby kdokoliv, duchovní či řadový člen církve, jakkoliv podporoval myšlenky komunismu či fašismu – a tím spíše, aby kandidoval za hnutí či strany, které se k těmto idejím otevřeně hlásí. Široká cesta, po které kráčeli lidé jako Josef Plojhar, není cestou církve,“ zlobí se husitský biskup. Podle jeho slov znamená spolupráce s KSČM mimo jiné „spolupráci s lidmi, kteří se v minulosti živili jako profesionální udavači,“ a na adresu současné KSČM dodává: „Komunistická strana se v současnosti veřejně vysmívá demokratizaci naší společnosti, laciným způsobem nabízí ‚diktátorská‘ řešení, podporuje země s totalitními praktikami (například Severní Koreu) a činí další jasná gesta dokazující, že z minulosti přebírá více než pouhý název.“

 

Podle průzkumu agentury STEM se k volbám chystá 60 % oprávněných voličů. Z průzkumu STEMu dále vyplývá, že ochota zúčastnit se nadcházejících voleb roste spolu s věkem. Zatímco mezi lidmi mladšími 30 let se do volebních místností chystá polovina dotázaných, v kategorii nad 60 let je to bezmála 70 % voličů. Vyšší zájem o volby je podle STEMu tradičně u vzdělanější části populace: k volbám se chystá 71 % vysokoškoláků, 68 % lidí s maturitou a jen 51 % lidí se základním vzděláním. Z průzkumu dále vyplývá, že voliči jsou zhruba ve stejné míře připraveni využít oba způsoby, jak volit: 52 % oslovených uvedlo, že zvolí jednu konkrétní stranu, zbytek voličů chce naopak vybírat osobnosti napříč politickým spektrem.