Vydání: 2011/30 Ďábel v pohádkách, 20.7.2011

Rekviem za zesnulého Ottu Habsburského sloužil 14. července v katedrále sv. Petra a Pavla brněnský biskup Vojtěch Cikrle. O dva dny později se pak zúčastnil i hlavního rozlučkového obřadu ve vídeňské katedrále.

Během brněnské bohoslužby byly na oltáři umístěny ostatky blahoslaveného Karla I. Habsburského, Ottova otce a posledního českého krále. Biskup Vojtěch Cikrle vyzval přítomné, aby s ním děkovali Bohu za život Otty Habsburského a za všechno dobré, co dokázal. Zasvěceně pak hovořil o životě a dobrém příkladu zemřelého, který od dětství musel poznávat hořké pocity vyhnance a od svého otce se učil žít a pracovat pro druhé. „Důsledně prožívaným křesťanstvím se odlišoval od většiny politiků své doby. Vždy jsem v jeho osobnosti cítil pokoru a pravdivost – totéž, co vyzařovalo z papeže Jana Pavla II., Matky Terezy a dalších vzácných lidí,“ uvedl brněnský biskup.

PRŮVOD STAROU VÍDNÍ

V sobotu 16. července se tísnily na Svatoštěpánském náměstí ve Vídni, v přilehlých ulicích i stejnojmenné katedrále tisíce lidí. Katedrála byla zaplněna do posledního místa smutečními hosty, mezi nimiž nechyběli členové habsburského rodu, příslušníci šlechty z celé Evropy a zástupci státních delegací. Českou republiku reprezentoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a delegaci našeho episkopátu vedl pražský arcibiskup a primas český Dominik Duka. Konáním pohřebních obřadů pověřil papež Benedikt XVI. vídeňského arcibiskupa kardinála Schönborna. Celý pohřeb se nesl ve slavnostní atmosféře umocněné chvalozpěvem „Bože, chválíme tebe“. Následoval impozantní průvod starým městem přes Hofburg k císařské hrobce. Zde se, podle starobylého ceremoniálu Habsburského domu, konaly poslední obřady – trojí klepání na bránu kapucínského kostela. Prostý bratr kapucín se tázal: „Kdo žádá o vstup?“ Ceremoniář vyjmenoval všechny tituly zesnulého, načež bratr kapucín prohlásil: „Neznáme ho!“ Pak ceremoniář vypočetl všechny světské hodnosti, pocty a vyznamenání, kterých jako významný politik dosáhl. I tentokrát se zpoza chrámových vrat ozvalo: „Neznáme ho.“ Až po třetím zaklepání ceremoniář odpověděl: „Přichází smrtelný a hříšný člověk!“ Po těch slovech se otevřela brána a rakev, doprovázená rodinou, rytíři Zlatého rouna a nejvýznamnějšími hosty, byla vnesena do kapucínského kostela.