Velehrad: Dávejme ze sebe to nejlepší
Vydání: 2019/28 Velehrad: Dávejme ze sebe to nejlepší, 9.7.2019, Autor: Jiří Gračka
Staletími prověřená díla i zbrusu nové výtvory provázely letošní velehradské slavnosti.
Desítky tisíc poutníků přijely na Velehrad z různých koutů republiky. Snímek Richard Smolák/Člověk a Víra
Oslavy 20. ročníku Dnů lidí dobré vůle, které se na Velehradě konají v předvečer státního svátku slovanských věrozvěstů, letos provázela přítomnost starobylého uměleckého díla. Lidé zde totiž mohli uctít Palladium země české – kovový reliéf s vyobrazením Panny Marie a Ježíška, který podle tradice obdržela při křtu svatá Ludmila od sv. Metoděje snad právě na Velehradě.
Až z Vysočiny přijela na Velehrad kvůli Palladiu také paní Milada Švecová. „Na cyrilometodějskou pouť nejezdíme každý rok, letošní návštěvu Palladia jsme si ale nemohli nechat ujít,“ svěřila se při čekání na možnost uctít symbol, který cyrilometodějskou tradici propojuje s počátky české státnosti.
Cenná památka, která byla vystavena i při hlavní poutní bohoslužbě, připomínala téměř 45 tisícům přítomných hned několik výročí: 1 150 let od úmrtí sv. Cyrila a nástupu sv. Metoděje na moravský arcibiskupský stolec, 30. výročí svatořečení Anežky České a pádu totality a také 200. výročí jmenování kardinála Rudolfa Jana olomouckým arcibiskupem. Ten se velmi zasazoval o obnovení poutního místa Velehrad.
Skladba Rudolfa Jana
Výročí arcibiskupa Rudolfa Jana zde rezonovalo více způsoby. Představila jej také výstava fotografií z oslav jubilejního roku a při benefičním koncertu Večer lidí dobré vůle, během něhož lidé poslali 1,6 milionu korun na podporu nadačního fondu Adiuvare. Pak zazněla ve světové premiéře skladba Septetto, kterou tento olomoucký arcibiskup a potomek habsburského panovnického rodu složil. „V kroměřížském archivu lze nalézt jeho notové záznamy s opravami od Ludwiga van Beethovena,“ uvedl tajemník oslav Josef Kořenek.
Zmíněné výročí sv. Cyrila a Metoděje pak nově připomínají dvě sochy, které byly v rámci národní pouti požehnány. Pro vstupní pilíře poutního areálu je nechalo zhotovit olomoucké arcibiskupství a završilo tak několik let probíhající projekty s cílem renovovat baziliku i její širší okolí. (O žehnání více v diecézním sešitě na str. 5.)
Na opravu areálu ve svém kázání upozornil také hlavní celebrant slavnostní mše svaté, apoštolský nuncius arcibiskup Charles D. Balvo. „Když se podíváme kolem sebe, na baziliku a obnovené prostranství, můžeme si jen vážit zručnosti a smyslu pro detail, které tomu všemu propůjčují tuto nádheru,“ uvedl a ocenil tradice i jejich zachovávání po vzoru Ježíšovy rodiny. Na závěr promluvy vyzval věřící k povolání dávat ze sebe to nejlepší. „Dnešní svět se vyznačuje stejnými obtížemi a výzvami, kterým čelily první křesťanské komunity. My se, jako svatí Cyril a Metoděj, zavazujeme k tomu, že zcela dáme to nejlepší z toho všeho, čím jsme a co máme, abychom hlásali slovy i skutky radostnou zvěst evangelia Ježíše Krista. Světu, který hledá cíl a smysl, nabízíme poselství víry, naděje a především lásky,“ uvedl papežský vyslanec.
Ocenili teologa i nadaci
A několik uměleckých počinů odměnil v závěru mše svaté také kardinál Dominik Duka předáním tradičních ocenění České biskupské konference. Letos si je z Velehradu odnesl například biskup Josef Hrdlička, teolog Karel Skalický, restaurátoři křížové cesty na Svatém Hostýně manželé Paříkovi nebo autoři cyklu kantát o českých světcích „České nebe“ Marie Dolistová a skladatel Jan Zástěra (více na str. 9). Pamětní medailí biskupové ocenili také Růženu Fialovou, zakladatelku hnutí Modlitby matek v ČR, a nadaci Renovabis.
Slavnostní mše svatá byla vyvrcholením dvoudenního programu Dnů lidí dobré vůle, který nabídl řadu tradičních aktivit od ekologie po přepisování Bible. Lidé se mimo to mohli zúčastnit vzdělávacího semináře, který vedl známý duchovní autor a německý benediktinský mnich Anselm Grün. Zaměřil se na péči o sebe a o druhé. Připomněl, že milující starost patří k člověku, ale často se u rodičů časem mění ve starost úzkostlivou. A proto je podle něj nutné reagovat s nadějí, zájmem o druhé a s pomocí modlitby proměňovat tuto úzkostlivou starost v milující. Tématem druhé části semináře byla pak práce s emocemi. „Je potřeba se vždy ptát po smyslu těchto emocí, hledat jejich kořeny a s Boží pomocí je proměňovat v lásku,“ radil Anselm Grün.
JIŘÍ GRAČKA
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
