Vedoucí jako „lákači“ na Boha
10.5.2016, Autor: Kateřina Šťastná
Příloha: Doma
Nabídka táborů je v dnešní době pestrá. Vždy je ale dobré pečlivě uvážit, kam své dítě pošleme. Bude tam samo, bez kamarádů, nebo pojede na místo, které je mu už známé? A proč volit křesťanské tábory?
Tábor lze prožít velmi různě – křesťanské, příměstské, bez wi-fi, telefonů nebo v divočině. Vodní skauti Evropy například stráví letos své první společné prázdniny.Snímek Lukáš Alexa
„Křesťanský tábor není ochranná známka. Nezaručuje to automaticky jeho kvalitu. Důležití jsou vedoucí. Oni mluví celým svým životem. Pedagogika křesťanského tábora je založená na tom, že osobnostní růst je neoddělitelný od duchovního. Neznamená to tedy, že se děti na táboře naučí pár nových modliteb. Duchovní růst znamená posílení vztahu k Bohu Otci, Synu a Duchu Svatému,“ říká táborový kaplan P. Lukáš Jambor. On sám považuje za velkou výhodu, že může s dětmi zůstávat po dobu celého tábora. „Vztahy se prohloubí a častěji se pak otevřou témata, o kterých se děti bojí jinde promluvit,“ dodává. Když si rodič není jistý, zda poslat svého potomka na ten, či onen tábor, doporučuje kněz setkat se alespoň s hlavním vedoucím a podívat se do programu i táborového řádu.
To pravé bohatství
Letos už podvacáté stráví více než dvě stovky dětí ve čtyřech turnusech své prázdninové dobrodružství v táborovém středisku Archa Rajnochovice. „Já jsem si tam prošla všemi etapami – od táborníka přes vedoucí až po koordinátora táborů pro mládež. Včetně kuchyně. Jezdila jsem tam čtrnáct let a po vlastním domově je to místo, které mě nejvíce formovalo,“ vzpomíná jedna z bývalých účastnic Jitka Habernalová.
Koordinátor táborů a týmu vedoucích Archy Ondra Drábek říká, že k nim může přijet dítě z jakéhokoliv koutu republiky. „Jsou skupinky, které k nám jezdí třeba čtvrtý, pátý rok, znají nás a my známe je,“ vysvětluje. Pro ty, kdo na táboře ještě nebyli, doporučuje týdenní pobyty o jarních prázdninách „na zkoušku“. Podívat se na místo, kde tábor probíhá, mohou děti i rodiče každoročně také o dni otevřených dveří, který bude letos 26. června. „Za pět let, co jsem dělal hlavního vedoucího, jen jedno dítě odjelo domů dřív, protože to nezvládalo,“ prozrazuje Ondřej Drábek. A dodává, že tábory jsou bez mobilů, což je každým rokem těžší a těžší.
Každý den mše svatá, modlitby během dne, důraz na duchovní hodnoty – to vše je v Arše samozřejmostí. „Snažíme se zdůrazňovat, že vedoucí by měli být ti hlavní lákači na Boha, a to je jejich osobní výzva,“ říká koordinátor s tím, že v každém turnuse je přítomen také kněz k duchovním rozhovorům nebo pro svátost smíření. Bonusem křesťanských táborů také je, že děti poznají kněze i v jiném světle než jen u oltáře.
Specifikem nejen Archy jsou tábory pro ministranty. „Stává se, že k nám jezdí i neministranti, kteří pak k ministrování přilnou,“ přibližuje koordinátor.
P. Benedikt Hudema, který tyto tábory organizuje v pražské arcidiecézi. Na nedostatek zájemců si nemůže stěžovat. „Ministrantský tábor nabízí pro kluky nejen atraktivní program, kde se vnoří do příběhů z Písma, účastní se dobývání Svaté země, musejí si sami vyrobit zbraně a štíty, plnit různé bojové úkoly, ale celý tábor je koncipován tak, aby kluci měli možnost především duchovně načerpat. Vždycky je pro ně motivující, když o něco starší kluci vtahují ty mladší do modlitby růžence, zpytování svědomí před spaním nebo vedou k tomu, jak se připravit ke zpovědi,“ říká kněz.
I zde se ministranti schází denně ke mši svaté, katechezím, hovoří spolu na liturgická témata. Důraz je ale kladen především na prvek prožití a na vzájemné vztahy.
Tábory pro děti v křesťanském duchu pořádá také YMCA, která u nás aktivně působí už od roku 1921. V Soběšíně na Sázavě v duchu tradic první republiky ožije i letos týdenní tábor pro děti od devíti let. „Jde nám o to, abychom dětem vytvořili bezpečný prostor a možnost svobodně a kultivovaně se projevit, o celkovou vlídnou atmosféru a také o osobní příklad vedoucích,“ říká Vojtěch Rálek, generální sekretář YMCA. A dodává, že podle „ymkařské“ tradice jde vždy o rozvoj těla, duše i ducha. Na tábor se podle něj hlásí děti z rodin – věřících i těch ostatních –, které právě toto oslovuje.
Učitelka Jana Válková zdůrazňuje, že křesťanské rodiny by měly pro své děti vyhledávat vychovatele, učitele i kamarády, kteří jsou křesťanského založení. Skvělý kamarád má často stejně dobrý vliv jako skvělý rodič, vychovatel či učitel. „Pokud tedy můžete, pošlete děti na letní prázdniny k lidem, kterým důvěřujete,“ radí.
