Ve Vatikánu se diskutovalo o eutanazii

Vydání: 2008/11 Chápe kněze nejlépe kněz?, 11.3.2008, Autor: Martin T. Zikmund

„Nablízku nevyléčitelně nemocným“ – tak zněl název mezioborového setkání, které zorganizovala 25. – 27. února v Římě Papežská akademie pro život. Svůj příspěvek na ní přednesl i její nedávno jmenovaný člen, profesor Květoslav Šipr z Masarykovy univerzity v Brně. Účastníky konference přijal také papež Benedikt XVI.
Jakkoli se všichni biologové, lékaři, filozofové, teologové a právníci v zásadních věcech shodovali, přesto se podle profesora Šipra v pohledu na konkrétní otázky „tolerovala názorová různost až v překvapivé míře“. To by podle něj mohlo být poučné pro kritiky údajné církevní zkostnatělosti a neústupnosti. „Různé názory zazněly i na takzvané řádné a mimořádné terapeutické prostředky či na přiměřenou a nepřiměřenou léčbu – přestože jim náleží podstatná role při morálním hodnocení terminální péče o nemocné,“ sdělil Květoslav Šipr Katolickému týdeníku.
Profesor Šipr představil na římské konferenci závěry studie o názorech vysokoškoláků na eutanazii. Z ní sice vyplynulo, že více než polovina dotázaných souhlasí s její legalizací, ale zároveň se ukázalo, že stoupenci eutanazie zaměňovali skutečnou eutanazii s ukončením neúčinné a příliš zatěžující léčby. „Strach z udržování při životě ,na hadičkách‘ patří mezi časté argumenty při prosazování legalizace eutanazie. Chceme-li účinně předcházet žádostem o její uzákonění, potom se nesmíme domnívat, že je naší povinností zpomalovat proces umírání, který již započal,“ zdůraznil prof. Šipr.
Papežskou akademii pro život založil v roce 1994 Jan Pavel II. s ohledem na vývoj biologických a medicínských věd.